Tolik z oficiálního vyjádření. Ministr zdravotnictví Němeček reagoval poněkud podrážděně slovy o „stávce milionářů“ a „vydírání ze strany praktiků“ v době, kdy ještě neskončilo jednání o úhradách na příští rok. Místopředseda Sdružení praktických lékařů upřesnil, že zatímco nemocnice dostanou na desetiprocentní růst platů, praktičtí lékaři nikoliv. Z tohoto důvodu žádají šesti procentní navýšení kapitačních plateb. Je třeba připomenout, že kapitační platba činí od 47 do 52 Kč za pacienta, kterého má praktický lékař v kartotéce. To znamená, průměrnou roční úhradu ve výši 1 268 000 Kč. O úhradách za péči každoročně jednají lékaři se zdravotními pojišťovnami. Největší zdravotní pojišťovna VZP například navýšila celkové měsíční platby ordinacím praktiků za posledních pět let z průměrných 170 tisíc na 203 tisíc Kč! Z toho musí samozřejmě platit sestru a všechny náklady na ordinaci. To znamená, že tato částka není čistý zisk pro samotného lékaře. Ten činí, dle slov místopředsedy sdružení, průměrně 40 tisíc korun.

Pro každého z nás je zdraví největší hodnotou a samozřejmě si přejeme kvalitní a funkční lékařskou péči pro všechny. Při zavádění kapitačních plateb se hovořilo o tom, že praktický lékař pro dospělé bude takovým „rodinným lékařem“, který bude svým pacientům poskytovat péči kdykoliv to bude potřeba. Jaká je ale dnes skutečnost? Každý máme své zkušenosti a ne vždy úplně příjemné. Pokud potřebujeme péči svého praktika odpoledne nebo večer, musíme se většinou odebrat na pohotovost v nemocnicích, kde dnes lékaři zoufale chybí a bývají i velmi přetížení. Praktičtí lékaři většinově odmítají sloužit pohotovosti, a když, tak někdy požadují i tisíc a více korun na hodinu. Domů za svými starými a nemohoucími pacienty se také ne vždy vydávají příliš ochotně a každé vypsání potvrzení o zdravotním stavu je ještě zvlášť zpoplatněno. Na určitou hodinu v ordinaci se objednat často nelze a tak trávíme v čekárnách i dlouhé hodiny. Zavedení povinných elektronických receptů se stále odkládá a to i proto, že prý ne všichni praktičtí lékaři mají počítač a umí s ním pracovat. O elektronických či třeba papírových zdravotních knížkách se přestalo kvůli neslavné kauze IZIP mluvit, a tak pacient ani ostatní lékaři stále nemají okamžitý a komplexní přehled o vyšetřeních a lécích, což by výrazně napomohlo efektivitě českého zdravotnictví a prospělo by to i samotným pacientům.