Osoba, důležitá pro podnik má nyní, na rozdíl od dřívějška plat, rovnající se několikanásobku platu obyčejného zaměstnance. Jeho důležitost ( často pochybná), je tak náležitě honorována.

Je pravda, že zmíněný pracovník odvedl i násobně více peněz do důchodového systému. Tam by však už měla platit jiná spravedlnost, a sice solidarita. Jako důchodce už není důležitějším článkem systému, jako důchodce ze systému bere a nemá příliš odlišné životní potřeby.

Jestliže nebyl příliš solidární s méně schopnými a šťastnými v dobách produktivních, měl by tak být  v  době poproduktivní. Však důchody těch druhých můžeme klidně nazvat novodobými žebračenkami. Přitom mnozí z nich pracovali těžce a odpovědně.