Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych velmi stručně reagoval teď na tu smršť faktických poznámek. Ano, souhlasím tady s mým předřečníkem, panem poslancem Hřibem. Systém přerozdělení pojistného na veřejné zdravotní pojištění funguje od roku 1993 v českém zdravotnictví. Ano, bylo to těch 60 procent původně a v roce 2005, nikoliv 2012, 2005 došlo k těm základním dvěma atributům zakotvení do systému, to znamená, že se přerozděluje podle věku a podle pohlaví, to je taky důležité a zároveň je tam od toho roku 2025 kompenzace za ty zvlášť nákladné pojištěnce, takže není pravdou, že v době, kdy VZP na tom byla velmi špatně a víme, jaká tam byla historie a kdo u toho byl a jací kmotři českého zdravotnictví tehdy tu VZP dotáhli do toho stavu toho roku 2012, takže by to bylo kvůli tomu, že bylo špatně nastavené přerozdělení. Ano, pak přišly ještě ty PCG skupiny, ty farmakoekonomické skupiny, ale ten základní princip přerozdělení pojistného fungoval od roku 2005. Takže tehdy, když VZP na tom byla špatně a ty zaměstnanecké pojišťovny ze svých rezerv pomáhaly, tak to bylo zásluhou špatného hospodaření VZP a lidí, co byli tehdy na Ministerstvu zdravotnictví v té době. Takže skutečně tady už tuto historickou zkušenost máme.

Nyní si myslím, že to není primárně otázka špatného hospodaření zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Tady hovořil pan místopředseda Skopeček, prostřednictvím předsedajícího, o tom, že vlastně VZP tvořila rezervy a plnila zdravotně pojistný plán. Musíme si uvědomit, jak jsou nastavovány vlastně úhrady systému, vždyť přece úhrady systému jsou nastavovány na základě úhradové vyhlášky, která oktrojuje ze 100 procent, v zásadě téměř 100 procent ty výdaje vlastně zdravotních pojišťoven, takže říkat si, že VZP je skvělá a ostatní pojišťovny nejsou skvělé, protože hospodaří hůře, prostě není férové, protože pokud tady vám vlastně úhradová vyhláška jasně nastavuje vlastně výdaje tohoto systému, ona nastavovala v těch posledních letech i vyšší výdaje, než byly příjmy toho systému, protože byla opakovaně, opakovaně, ne jeden rok, ale opakovaně strastována jako deficitní, tak vyčítat to těm menším pojišťovnám, si myslím, že prostě není v tom našem systému férové. Ano, kdyby to bylo vlastně skutečně zcela volná soutěž a pojišťovny by nasmlouvávaly péči, podle sebe, nakupovaly péči a tak dále, tak pak se o tom můžeme bavit, ale ne v našem systému velmi přísné úhradové vyhlášky, která v zásadě ty pojišťovny zásadním způsobem sešněrovává, takže to je první věc.