Nevěřil jsem svým očím a uším, když jsem sledoval reakce médií a levicových politiků na volební úspěch rakouských lidovců, které vede mladý Sebastian Kurz. Místo slov chvály a obdivu jsem musel číst a poslouchat hysterické výkřiky o vítězství „populismu“, „extrémní pravice“ a podobná klišé. Přitom rakouští lidovci jako v podstatě jediná z evropských tradičních stran vyhrála volby a oproti předchozím volbám navíc posílila.

Například v Nizozemsku na jaře naprosto odpadli socialisté. To samé se stalo před nedávnem německé SPD, která dosáhla svého nejhoršího poválečného výsledku a na východě země dokonce prohrála s Alternativou pro Německo. To samé se mezitím přihodilo francouzské pravici i levici. Německá CDU v čele se zmatkující Angelou Merkelovou sice dokázala zvítězit, ale její volební zisk byl pro křesťanské demokraty druhý nejhorší od konce války. Vždyť Kurzovi se i přes jeho mládí a nevelkou zkušenost podařilo to, o co marně usilovala politická matadorka Merkelová a její kolegové ve Francii. Lidovci díky Kurzovi zůstali sami sebou a i přes koalici s nepopulárními socialisty získali o 7% více než u voleb před čtyřmi lety.