Prvním krokem bylo, že ukrajinští poslanci pod nátlakem odhlasovali zákony proti ruské menšině a zároveň se na událostech podíleli extrémní nacionalisté hlásící se otevřeně k fašisticko – nacistickému odkazu Bandery. To vyhrotilo napětí v oblastech obývaných Rusy a vedlo mj. k referendu o odtržení Krymu – jinými slovy, hybatelem v první fázi vůbec nebyl Putin či ukrajinští Rusové. Pouze reagovali na vzniklou situaci. Samozřejmě Krym logicky následovaly další ruské oblasti. To, že Kyjev poslal na své občany tanky a bombardéry místo nabídky federalizace jen rozhodlo o definitivním zablokování problému. Po válečných zločinech a skutečné genocidě civilistů (např. kazetovými bombami) už není možné, aby ukrajinští Rusové s Ukrajinci žili v jedné zemi. Úděsný je však postoj EU, která tady evidentně pouze plní vůli USA – dokazují to jak uniklé odposlechy politiků, tak dokumenty na Wikileaks. Čím dál víc se ukazuje, že pro splnění úkolu dokonce neváhaly zainteresované síly sestřelit civilní letadlo a následně tento zločin bez jediného důkazu použít jako důvod k sankcím vůči Rusku.
Protiruská kampaň u nás právě dnes vrcholí kampaní proti českému prezidentovi, kterého proamerická parta vyhodnotila jako ohrožení svých zájmů. Zavládla vlna hysterie, kdy ten, kdo není proti Rusům, není demokrat. Ta otázka je přesně opačná – jak je možné, že tzv. demokracie nerespektovaly demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny? A samozřejmě uznávám, že to nebyl žádný anděl. Jak to, že tzv. demokracie nerespektují prokazatelně demokratická hlasování a vůli ruských občanů na Krymu či v Doněcku a podporují válku pučistické vlády proti vlastním občanům? Československo vzniklo jen díky právu národů na sebeurčení v jejich historických hranicích. Jak to, že stejné právo na americký povel odpíráme Rusům? Copak máme na demokracii právo jen my?
Smutná je nejen válka a vraždění nevinných, ale i nenávistná atmosféra v české společnosti, kde svatá pravda je jen ta jedna, a nikomu přitom nedochází, že jsme pouze obětí velké manipulace, jejímž cílem je posunout strategickou sféru amerického vlivu až na hranice s Ruskem. Lež dostoupila svého vrcholu, když ve jménu demokracie podporujeme bombardování lidí, kteří se provinili uspořádáním demokratického referenda, lidí, kteří chtějí o své zemi rozhodovat svobodně sami. Je to jako bychom ve válce amerických kolonií s Brity podpořili Brity a odůvodnili to podporou svobody.
Psali jsme:
Tomio Okamura
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomio Okamura
