Muniční sklad ve Vrběticích je postupně vyklízen a munice je převážena do nového muničního skladu v Květné. Areál je však třeba i nadále střežit a podle dostupných informací to zajišťuje nejméně 210 vojáků. S tím vším jsou samozřejmě spojeny nemalé finanční náklady, které jen armáda pro tento rok vyčíslila na 80 milionů korun. Ministerstvo vnitra žádá pro policii 47 milionů korun. Celkové náklady zřejmě přesáhnou 155 milionů korun. Náčelník generálního štábu Armády ČR Petr Pavel se již vyjádřil, že armáda situaci ve Vrběticích nezavinila a bylo by nefér, aby nesla důsledky. S tímto se dá souhlasit. Nemohu jinak než si položit otázku, a kdo tyto náklady zaplatí? Budou to firmy, které muniční sklady provozovaly, resp. provozují nebo to budeme v konečném důsledku zase my, více než 10 milionů občanů, včetně nemluvňat, kteří jsme tuto situaci taktéž nezavinili?

Jistá možnost, aby vzniklé škody nebo vynaložené náklady hradily ti, kteří je způsobili se připravovala novelou zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení (sněmovní tisk č. 305). Smyslem této novely byla možnost pro orgány činné v trestním řízení zajistit nároky poškozených tím, že bude zajištěn majetek osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Upravoval by to nový § 49a trestního řádu, který by zněl: „Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze v přípravném řízení jeho nárok až do jeho pravděpodobné výše nebo rozsahu zajistit již před zahájením  trestního stíhání na majetku osoby podezřelé ze spáchání trestného činu; ustanovení § 47 až 49 se přitom užijí přiměřeně.“ Při třetím čtení návrhu zákona, na 25. schůzi Poslanecké sněmovny, byl poslancem za TOP 09 podán a následně i poslanci ze všech klubů, s výjimkou KSČM, schválen pozměňovací návrh, který toto ustanovení vypustil, a to s odůvodněním, že jde o protiústavní opatření. Poškozený v českém právním řádu tak i nadále zůstává podřadným subjektem oproti osobě, proti níž se trestní řízení vede.