Zřejmě nejvýznamnějším návrhem Junckera byl, kromě návrhu na společnou ochranu evropských hranic a společnou evropskou armádu, návrh na posílení investičního fondu EU a jeho zdvojnásobení na 630 mld. EUR. EU totiž přes velmi uvolněnou měnovou politiku ECB, spočívající v neúnavném uplatňování tzv. kvantitativního uvolňování, zažívá jen velmi malý hospodářský růst. Posílení investičního fondu o 310 mld. EUR by samozřejmě mohlo vést k podpoře vyššího hospodářského růstu. Juncker včera navrhl také investiční plán se 44 mld. EUR na rozvoj Afriky a zemí odkud míří do Evropy uprchlíci. To je velmi moudrý plán, jehož podstatou bude jistě boj proti suchu a snaha vytvořit např. v oblasti Sahelu i jinde, zasažených suchem a erozí, podmínky proto, aby z nich lidé nemuseli odcházet. Poradil bych Junckerovi a evropským politikům hned, kde vzít peníze na tento plán. Státy EU vynaloží každoročně cca 200 mld. EUR v armádních výdajích. Jistě mohou postrádat uvolnění části těchto peněz na účel, který je z hlediska dlouhodobého zájmu Evropy, která může být v příštích desetiletích ohrožována nezvladatelnými vlnami emigrace, velmi potřebný.

Juncker vyzýval také ke schválení poněkud kontroverzní dohody o volném obchodu s Kanadou (tzv. CETA) a ani slovem se nezmínil o podobné dohodě o volném obchodu s USA. Tuto dohodu s USA ostatně již v předchozích týdnech odepsali vlivní členové francouzské a německé vlády (Macron a Gabriel). Bez zajímavosti nejsou ani Junckerovy návrhy, aby do roku 2020 byla ve veřejným prostorách EU volně přístupná Wi-Fi. Navrhuje také, aby EU zavedla do roku 2025 superrychlý internet, od něhož si slibuje až 2 miliony nových pracovních míst. Juncker navrhnul také vznik jakési evropské domobrany, sboru dobrovolníků, v nichž by zejména mladí Evropané mohli pomáhat při řešení krizí. I tento návrh je jistě rozumný a prospěšný. Tito dobrovolníci mohou působit např. při řešení situací podobných té při posledním zemětřesení v Itálii. Nebo při řešení dalších vln emigrace do Evropy.