Soudní rozhodnutí, které si republika nemůže zrovna vystavit do výstavní skříně, jsou například protiústavní rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení ústavního zákona, kterým se otevíraly dveře k mimořádným volbám v říjnu 2010, rozhodnutí Městského soudu v Praze týkajícího se údajného závazku ČSSD vůči advokátu Altnerovi a mohl bych dále  pokračovat.

Pokud bychom tento server otevřeli a použili jej jako stěžovatelský a k vystopování kauz, ve kterých české soudy a státní zastupitelé selhali, měli bychom zahlcené stránky. Je jen otázka času, kdy si těchto věcí všimne Evropský soud pro lidská práva, případně jiné  evropské instituce.

O to víc je potřeba ocenit přístup a odvahu některých státních zástupců a soudců, kteří projevují nezávislého ducha. Když jsem se před pár dny z médií dozvěděl, že jakýsi Rus chtěl upálit zápalnou lahví  ministra obrany Stropnického, jímala mne v první chvíli hrůza a samozřejmě mě okamžitě napadaly ne zrovna korektní myšlenky v souvislosti s údajným atentátníkem.

Jím údajně připravovaný čin byl tak absurdní, zločinný a děsivý, že se mně  chvíli po vstřebání zprávy z českých médií o jeho přípravě,  zdál být zcela nepravděpodobný. Nevím ale, zda se totéž mohlo přihodit i většinovému českému publiku. Ve svatém protiputinovském zaujetí  byl ruský anarchista jen jedním z agresivních Rusů, kteří přicházejí, aby narušili spořádané poměry v naší zemi…