Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,

úvodem bych chtěl poděkovat panu hejtmanovi a jeho týmu za skvělou organizaci mé návštěvy Plzeňského kraje.

Jak už bylo řečeno, je to čtvrtá návštěva a jsem rád, že právě Plzeňský kraj je prvním krajem, kde jsem mohl splnit svůj slib, a sice že navštívím všechny obce nad pět tisíc obyvatel. Doufám, že při mé návštěvě Karlovarského kraje dojde k témuž. U těch ostatních krajů si ještě budeme muset nějakou dobu počkat.

Jinak jsem už, myslím Deníku, řekl, že Plzeňský kraj má trochu výjimečné postavení v tom, že je krajem bohatým, nezadluženým, s vysokou životní úrovní měřenou reálnými mzdami, jinými slovy, že je to kraj, který sice není bezproblémový, ale má o něco méně problémů, než například kraj Ústecký nebo Moravskoslezský a podobně.

O tom základním problému, chcete-li bolavém místě Plzeňského kraje, už pan hejtman mluvil, to je Národní park Šumava. Já celkem nemám nic proti tomu, aby existoval univerzální zákon o národních parcích, ale ptám se, proč jenom Národní park Šumava je střediskem zájmů, zatímco například Krkonošský národní park je bez problému. A dospívám k názoru, že hlavní příčinou je nekvalifikované vedení šumavského národního parku, které zde bylo v minulosti, a které způsobilo například vám jistě známou kůrovcovou kalamitu. A nemá-li se historie opakovat, jako že se do jisté míry opakuje, tak považuji za vhodné zvýšit úlohu šumavských obcí při rozhodování o národním parku a v tomto smyslu kompenzovat riziko, že zase nějaký zelený fanatik si udělá ze Šumavy jakýsi ekologický Mordor.