Dámy a pánové, vážený pane hejtmane,

především bych vám chtěl poděkovat, a nejenom vám, ale i vašemu týmu, za velmi dobrou organizaci mé návštěvy v Plzeňském kraji. Všude jsem se mezi občany setkal s velmi přátelským přijetím, a dokonce, podobně jako předtím v kraji Ústeckém nebo Moravskoslezském, jsem se naopak nesetkal s jinak častějšími oponenty, kteří se ozdobovali červenými kartami.

Nechci provokovat, ale přece vás chci seznámit s jedním z dárků, které jsem během těchto tří dnů dostal, a tuším, že to bylo právě v Nepomuku, pane hejtmane, pokud se nemýlím. Prosím pěkně, toto je samopal, račte se podívat, na tom samopalu je vypálený nápis ‚na novináře', takže můžete se začít postupně stahovat dozadu, protože neumím střílet, a nelekejte se, originální zásobník je tvořen lahví becherovky, takže tolik úvodem.

A teď k věcem, které jsou podstatné. Říká se, že prezident rozděluje společnost a že by ji měl naopak spojovat. Je to klišé a je to fráze. Společnost je rozdělena názory a nikoli osobami, například názor na migraci není vůbec dán tím, kdo je pro a kdo je proti migrantům, ale náladou ve společnosti jako celku. Proč to říkám, protože i tady, v Plzni, je téma spalovny, které rozděluje, a teď neříkám v jakém poměru, společnost.