Vážený pane hejtmane, vážení členové krajského zastupitelstva, dámy a pánové,

jsem rád, že jsem opět ve třetím nejbohatším, a z tohoto hlediska nejúspěšnějším kraji České republiky. Tím prvním krajem je Praha, která si to nezaslouží, a tím druhým krajem je kraj Středočeský, kraj, který tyje z bohatství Prahy, a tedy si to také nezaslouží. Takže prvním krajem, pane hejtmane, který si opravdu své bohatství zaslouží, je právě kraj Plzeňský, to zaprvé.

Zadruhé, jste krajem s nezaměstnaností, která je hluboce pod průměrem celostátním, a ten celostátní průměr přitom znamená, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Jste krajem, a už to tady padlo, který absolutně není zadlužený, který splatil všechny svoje úvěry.

Jste krajem, kde poměrně výrazně roste průměrná mzda, nominálně o osm procent, tedy reálně o šest procent. Já vím, že bychom si všichni přáli, aby ten růst byl ještě vyšší. Víte, že jsem oponentem toho, aby se přidávalo sto padesáti tisícům úředníků, protože si myslím, že proti mé vládě, kde těch úředníků bylo osmdesát tisíc, a říkám úředníci, ne policisté, ne hasiči, ne učitelé, ne zdravotníci, čistí úředníci, takže jejich zdvojnásobení v době informatizace veřejné správy je tak trochu aplikace Parkinsonových zákonů, a těmto lidem bych peníze moc nepřidával, ale to je jediná výhrada. Jinak růst životní úrovně má samozřejmě smysl, protože nemůžeme se chlubit hrubým domácím produktem, jenom, ale musíme se chlubit také mzdou.