Tento rok oslavila Česká strana sociálně demokratická 138 let od svého vzniku a také od začátku stále nekončícího politického boje za spravedlivější, svobodnější, solidárnější a zejména demokratičtější společnost.

Z dlouhé historie ČSSD připomenu boj za právo na národní sebeurčení, boj za všeobecné a rovné hlasovací právo či za zavedení zdravotního a sociálního pojištění. Dnes tyto práva máme zajištěny, nicméně to ovšem neznamená, že na naší politické scéně neexistují politici, kteří by tyto práva chtěli omezit či alespoň upravit. Proto je velmi důležitý hlas ČSSD a také prosazování zájmů zaměstnanců, úředníků, seniorů, rodin s dětmi či drobných živnostníků.

Svátek práce se slaví nejen v naší zemi, ale téměř ve všech státech světa. Proto útoky ze strany české pravice je nutno brát spíše jako ideologický postoj, který ukazuje, na čí straně stojí ODS, TOP 09, ANO 2011 či Soukromníci. A je opravdu s podivem, když živnostníci či drobní a střední podnikatelé podporují novodobé oligarchy, kteří zastupují zájmy velkokapitálu, globalizace a svých zisků. A to právě na úkor těch, kteří žijí ze své práce či z práce svých blízkých. ČSSD se vždy zastávala pracujících, protože si uvědomuje. Že bez práce nejsou koláče. Na straně druhé sociální demokraté podporují i solidaritu bohatších s těmi chudšími, solidaritu zdravých s nemocnými a také mezigenerační solidaritu. Prostě ČSSD tady kope za lidi práce, a je docela jedno, zda jsou zaměstnanci či zaměstnavatelé.