Po prvním zasedání Evropského parlamentu se objevilo mnoho komentářů k volbě jeho vedení. Pro ty, které zajímá, jak takové volby skutečně probíhají, bych ráda uvedla na pravou míru některé z nich.

Hlavně nejde o volby v pravém slova smyslu, ale spíše o potvrzení předem vybraných jmen na základě dohod mezi tzv. politickými frakcemi. V první řadě odráží výsledky voleb v celé EU. To znamená, že záleží především na velikosti politických frakcí, které jsou tvořeny národními delegacemi sesterských politických stran z různých zemí EU. Nominace jednotlivých jmen kandidátů do vedení jsou určeny jimi, a tyto nominace jsou ostatními politickými frakcemi respektovány. Pokud ne, je to spíše vnitopolitická či jiná poziční hra, že to nebude zase jen tak. Proto je někdy nutné volit i ve druhém nebo třetím kole. V podstatě je ale předem dohodnuto, kdo bude zvolen, pokud tento poslanec či poslankyně dostane nominaci své frakce. Přesné počty hlasů slouží jako test soudržnosti jednotlivých frakcí a leckdy je to i jejich volební taktika, protože kolik který kandidát dostane hlasů, bude mít vliv i na kompetence, které jako místopředseda či místopředsedkyně Evropského parlamentu dostane. Čím více hlasů, tím důležitější agendu bude mít na starosti.

Dopředu se tedy ví, kolik poslanců ve vedení si nárokují jednotlivé frakce a konkrétní jména už si frakce samy dosadí. Volby více méně tuto předem danou dohodu pouze potvrdí.