Nedávno jsme debatovali v Evropském parlamentu otázku oligarchizace médií v České republice, dnes jsou to otázky kolem čerpání fondů EU. Oba případy se de facto týkají téhož, měřeno volebními výsledky, úspěšného ekonomicko-politického projektu, vítěze voleb a vládnoucí strany v České republice. Jeho zakladatel se svým obrovským mulitioborovým podnikatelským impériem se stal během několika let hegemonem české politiky. V obou případech se dostáváme na půdu práva platného toho času v České republice. Otázkou je, zda toto konstatování stačí a tím je věc vyřešena. Tradiční chápání střetu zájmů považovalo prolínání moci ekonomické, mediální a politické za natolik nepřijatelné, že nebylo nutné je ani nijak zvlášť zdůrazňovat. Co když ale nepsaná pravidla neplatí? Na ta psaná tady máme právníky a volební vítěz má mandát určovat pravidla. Je možné, že v České republice dnes vidíme budoucí trend v politice i jinde v Evropě a ve světě. I proto je dobré na psané i nepsané střety zájmů v politice a ekonomice upozorňovat, ať již právníci v této konkrétní věci rozhodnou jakkoliv.