V minulých dvou dnech jsem se zúčastnil dvoudenního výjezdního zasedání Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, což je poradní orgán této státní instituce, která má na starosti komplex otázek spojených s ochranou přírody a krajiny. Je nasnadě, že problémů v oblasti ochrany přírody není málo, jedním z dlouhodobých restů je skutečnost, že se nedaří vyhlásit nová velkoplošná chráněná území, tedy národní parky a chráněné krajinné oblasti.

Letitým záměrem na vyhlášení CHKO jsou i Krušné hory a právě tam jsme zavítali. Krušné hory mají všechny předpoklady na vyhlášení územní ochrany, biologické a krajinářské hodnoty jsou nesporné, je tu také bolestivá historie tohoto pohoří, mám na mysli především totální kolaps lesního ekosystému z důvodu exhalací v minulém století. Nicméně jak jsme mohli vidět v terénu, les regeneruje a jsou tu také nesmírně hodnotné Krušnohorské bučiny, které si bezesporu zaslouží velmi citlivé hospodaření.

Silně kontrastně pak působí horský masiv se zmíněnými bučinami s přiléhající těžbou zdevastovanou hnědouhelnou pánví, dolem ČSA. Nicméně se ukazuje, že právě toto stoletou těžbou změněné území, resp. jeho velká část, mají nesmírný význam pro biodiverzitu, jde o biotopy, kde můžete vidět velmi vzácné druhy ptáků, v nepočetných drobných tůních pak řadu druhů obojživelníků. Tato „umělá“ krajina, kde již celá léta neprobíhá žádná těžební aktivita má tak trochu charakter stepních oblastí asijských zemí.