Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře. Budu se snažit být taky stručný, protože vše podstatné, myslím si, že bylo řečeno, jenom bych chtěl, nechci se opakovat, se velice přihlásit k tomu, co řekl kolega Canov, nedokážu to říct tak sugestivně. Ale myslím si, že měl pravdu v mnoha věcech. Říkám to proto, že tady si dovolím zastupovat zemědělce i praktikující zemědělce, nejenom proto, že, jak jsem zjistil, jsem tady asi jediný senátor, který si prožil i zemědělskou praxi, nejenom vzdělání. Myslím si, že jsem celou záležitost především konzultoval právě s lidmi z provozu. Ne jenom s těmi, kteří třeba ten návrh navrhovali.

Samozřejmě ten zákon o týrání zvířat je velice důležitý, myslím, že je velmi správný, tak jak byl podán v Poslanecké sněmovně, tak bych mu chtěl vyseknout poklonu, protože tam se spousta problematických věcí řeší. Problém je v tom, že mně spíš jde o způsob, jak se navrhují ty pozměňovací návrhy. Víte, že to často kritizujeme, právě že to je ad hoc. Tady musím říct, že filozofie předkládání návrhu o klecových chovech mně malinko způsobuje údiv. Právě proto, že to navrhla skupina 3 poslanců... Se zdůvodněním, které píše, že návrh zákona nebude mít žádné negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny. Návrh zákona nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí. Návrh zákona předpokládá pozitivní dopady na životní prostředí, pomůže zlepšit úroveň ochrany týrání zvířat.

To je v důvodové zprávě toho pozměňovacího návrhu. Je potřeba si to nějakým způsobem uvědomit, že poslanci, kteří, jestli se nepletu, rozdílem jednoho hlasu potom tento pozměňovací návrh přijali. Řekli, teď to znovu zopakuji, myslím, že to Jiří Čunek řekl velice dobře, z hlediska provozu zemědělství. Že když zrušíme chovy slepic v klecích, že se samozřejmě zvýší dovoz, kde tento zákaz nebude. Líbí se mi velice ta proklamativní jistota, která tady zaznívá, že řetězce budou korporátně dodržovat některé dohody.

Jenom jsem zvyklý, že, jak se říká, ukázaná platí. Zatím v současné praxi to vždycky s českými zemědělci dopadlo prachbídně. Vzpomínám, jsem velký pamětník, dlouhodobý, vzpomínám si, jak jeden z prvních ministrů porevolučních Josef Lux tehdy zakázal dovoz jablek z Holandska nebo z Dánska, protože chtěl, aby se prodávala a pěstovala především jablka zde v Čechách. Jak byl tenkrát označen za škůdce tržního hospodářství a smeten jeho návrh, protože chtěl jenom to, aby čeští zemědělci nebo čeští pěstitelé jablek mohli prodat své zásoby, proti trhu.

Ona se ta situace opakuje stejně. Ne snad, že bychom byli proti trhu, ale že chceme být papežštější než papež, tak víme, pamatujeme, není to dlouho, kdy ministr Toman, myslím si, velice správně tehdy rozhodl, že nebudeme dovážet drůbeží maso z Polska, aby se později ukázalo, že Poláci si seženou v EU výjimku a potom sem to křehčené kuřecí maso z Polska vesele vozili dál. To se děje dosud. To je to samé. Nedělejme si iluze.