Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, já k tomu tisku, který projednáváme, mám takové jenom 2 poznámky. Jednak se tedy připojím k tomu úvodnímu vystoupení pana senátora Goláně, k tomu, abychom do budoucna přece jenom zvážili, zda budeme tak hluboce zasahovat do některých tisků, které z Poslanecké sněmovny přichází, protože skutečně také cítím, že my nemáme aparát ani možnosti se tak hluboce potom těmi tisky zabývat.
Je správné, že Facebook smazal stránku poslance Lubomíra Volného?Anketa
A ani s tím Ústava či jednací řád senátu nepočítají. Jenom k tomu, co říkal pan senátor Goláň – ten senátní tisk, který máme, který projednáváme, vypadá takhle. Já jsem si spočítal, že je v něm 200 změn. A pokud si to vytisknete a chcete se podívat, jak ty změny vypadají, tak je to tak, že to je... já nevím, nějakých 200 nebo 250 stránek. Ale jenom k tomu ještě jako hořce dodávám, že poté, co jsem jednal s předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem, který mi slíbil, že zkusí s vládou projednat to, zda by nebylo možné, aby ministerstva po projednání legislativní normy v Poslanecké sněmovně následně připravovalo změnový dokument pro Senát, tak abychom viděli, v jaké podobě ten návrh toho zákona šel do Poslanecké sněmovny.
A následně přichází z Poslanecké sněmovny k nám do Senátu. Když to zjednoduším, třeba ty změny, které šly do Poslanecké sněmovny, by byly třeba červeně. A ty změny, které jdou z Poslanecké sněmovny potom k nám do Senátu, tak by tam byla část červeně. Tzn. to, co zůstalo a co chtěl předkladatel, a potom by tam bylo ještě to, co změnila Poslanecká sněmovna. Tak odpověď je taková od pana premiéra a od vláda, jak mi byla tlumočena a mám ji k dispozici a také vám to přepošlu, že už je zbytečné to na ten konec toho období dělat. Takže bude e-sbírka, kde to všechno bude. To slyšíme asi už tři roky a pak ta práce je ještě o to obtížnější.
Tak to je ta první věc, co bychom potom zvažovali, jak jsme schopní z hlediska toho, kolik máme času a kolik máme lidí k tomu přistupovat. Ta druhá věc, kterou k tomu řeknu, je, že tady tuším myslím, že paní senátorka Horská říkala, abychom zbytečně za každou cenu netrvali na detailech. Ale to, zda bude, nebo nebude v tom zákonu teritorialita, není detail. To je zásadní změna filosofického přístupu k výkonu exekutorské soudní moci.
A nález Ústavního soudu, který si všichni můžete najít v důvodové zprávě k tomu zákonu, má číslo 1331/07, jasně říká, že soudní exekutoři vykonávají soudní moc. A dělají to řekněme v přenesené působnosti. A v tom okamžiku za to odpovídá stát, protože to je veřejná moc. A stát by měl zaručit, aby přístup k těm, co jsou součástí toho procesu, který probíhá, byl rovný. A v okamžiku, kdy to je tak, že věřitel si může vybírat toho, kdo bude vymáhat tu pohledávku, tak ten přístup není rovný.
Já neříkám, že se nemají platit dluhy, neříkám, že to má být tak, aby byl dlužník ve výhodě. Ale je spousta dlužníků – a někteří tady o nich mluvili, kteří jsou v tom často velmi nevinně. Jsou ve velmi těžké situaci a ten stát tím, že nepřipouští teritorialitu, tak rezignuje na to, že bude mít pod kontrolou výkon veřejné moci. Tak to vnímám já. A vím, že někteří to vnímají jinak. Já tomu rozumím, ale byl bych rád, abychom si uvědomili, že to je zásadní věc a zásadní problém. A s tím potom souvisí i to, zda bude jeden exekutor a jeden dlužník. A nebudu už vůbec mluvit o tom, co to potom způsobuje zaměstnavatelům atd., když má někdo 10 exekutorů atd. To už je mimo.
A já ještě poslední věc k tomu říkám. Senát už se jednou přiklonil k teritorialitě. A jednou pozměňovací návrh, který ten zákon takto uzpůsoboval, poslal do Poslanecké sněmovny, kde jsme neuspěli. Já jsem byl spolupředkladatelem toho zákona, byl tam i Marek Hilšer, byl tam i pan senátor Nenutil a bavili jsme se o té věci. A já si pořád myslím, že není správné, že v tomto případě takto volně přistupuje stát k výkonu části soudní moci. A byť jsem člověk, který fandí trhu a fandí soutěži, tak pokud se jedná o soudce, pokud se jedná o notáře, pokud se jedná tím pádem i o exekutora, soudního exekutora, tak si myslím, že tady by to měl mít v rukou stát, aby zabezpečoval rovný výkon té služby.
A to je věc, s kterou já mám velký problém. A to, co mě zaráží, je, jak ta společnost se začíná ohýbat. A jak my se všichni začínáme ohýbat v tom smyslu, že říkáme, tak dobře, pojďme schválit aspoň něco a pojďme se aspoň nějak posunout. A já sám vím, že to někdy říkám, ale myslím si, že by se to nemělo dít v okamžiku, kdy jde o principiální věci. O principiální věci, ne o to, že to není úplně, jak jsem chtěl já. Ta úhrada je menší nebo větší atd.
Miloš Vystrčil
A my bychom si měli uvědomit, že pokud dneska přistoupíme a bohužel jsou to... Nebo bohužel, já nevím. Jsou to dneska žádosti skoro všech neziskových organizací, které chtějí, abychom ten zákon nějak schválili, abychom tam tu teritorialitu netlačili, protože oni vlastně potom nebudou mít nic a bude to ještě horší atd., tak abychom na to mysleli. A abychom v této věci byli nějak činní a třeba zkusili s ministerstvem komunikovat, jak to do budoucna napravit. A jestli skutečně budeme brát vážně nález Ústavního soudu, který říká, že to je výkon soudní moci. A tím pádem by se tam stát neměl vzdávat odpovědnosti a neměl by to, v uvozovkách, ponechávat tomu trhu, kde to potom vede k některým věcem, které tady byly citovány.
Čili to je ta druhá věc. A ta třetí, to si jen postesknu a poděkuji Senátu, že jsme měli pravdu, když jsme probírali insolvenční zákon. Říkali jsme, že nastane problém, že pokud v případě toho, že někdo je v insolvenci a platí 5 let a splatí 30 %, a my tam potom dáme ještě přezkum toho, zda se snažil maximálně to splatit, že ti lidé do té insolvence nebudou chodit. Budou se bát, že 5 let jdou do insolvence, 5 let splácí 30 %, pak přijde soud a řekne: „A vy jste se dostatečně nesnažili.“ A jste zase na začátku té cesty.
A protože se to nestalo, protože jsme nakonec byli v Poslanecké sněmovně přehlasováni a to, že ten soud to může kontrolovat během toho splácení v Poslanecké sněmovně, stačilo, vede k tomu, že dneska zůstávají lidé v exekuci a nechodí do insolvenčního řízení, kde by se těch exekucí mohli zbavit a kde by se to exekuční řízení mohlo zastavit. Takže to je další věc, která je před námi, že by se Senát měl vrátit k tomu, co kdysi navrhoval. A také navrhnout změnu insolvenčního zákona tak, aby tam ta naše zásada, že už další přezkoumání poté, co bude splněno 5 let splácení a splaceno aspoň 30 %, nebyla. Nebyla by tam ta povinnost znovu prokazovat, že splácel na maximum toho, co splácet může.
Takže tolik ode mě. Já k tomu v tuto chvíli víc nemám, jenom znovu prosím, abychom v rámci projednávání těch zákonů, které dnes máme, tak opravdu v okamžiku, kdy se dostaneme ke dvěma třem komplexním pozměňovacím návrhům – a navíc ještě ta Poslanecká sněmovna, když se dívám na pana poslance Výborného, který má obrovskou zásluhu na tom, že se vůbec něco děje a něco mění, dneska vypadá, že z hlediska těch signálů, které máme, není úplně jednotná. Jak to bude, co bude, kdy bude, co je možné, co není možné atd. Takže to všechno berme v potaz a děkuji za pozornost.
Psali jsme:
autor: PV
