Pokud se člověk stane patologickým hráčem, má to většinou drastický dopad na osudy celých rodin. Následují často exekuce, sebevraždy, rodiny se rozpadají, výsledkem jsou problémy s kriminalitou, alkoholismem, drogovou závislostí a rozpad osobnosti.

Vláda se přesto rozhodla problematiku hazardu řešit jen jako okrajový problém v rámci balíčku. Navíc formou technické novely. „Je potřeba se věnovat především prevenci patologického gamblerství. Proto je také nutné rozlišovat mezi měkkou a tvrdou formou hazardu. Hazard by měl být řešen samostatným zákonem, který se bude připravovat se zapojením expertů, například sociálních pracovníků, sociologů a psychologů,“ zdůrazňuje předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. Ten také varuje, že vláda naprosto rezignuje na posouzení společenské nebezpečnosti jednotlivých typů hazardu. „Rozdíly v dopadech přitom mohou být podobné jako u měkkých a tvrdých drog. Z daňového hlediska to znamená, že stát by měl zatížit mnohem více kamenné a online herní automaty než například kurzové sázky,“ dodává. Sociální dopady jednotlivých typů hazardu jsou totiž u herních automatů prokazatelně mnohem vyšší. „Osudy lidí pro nás musejí být mnohem důležitější než výnosy z daní nebo síla hlasu podnikatelských zájmových skupin. Vláda zjevně ustoupila tlaku hazardní lobby,“ říká Michal Šmarda.

Podle Sociální demokracie je chybou, že se změny řeší opět překotně, aniž by se probraly s odbornou veřejností a neřešila se situace v regionech, kde herny ještě více prohlubují sociální problémy. „Vládní přístup naopak motivuje obce k tomu, aby herny na svém území tolerovaly nebo dokonce podporovaly,“ říká Michal Šmarda.