Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Já jsem se tedy nepřihlásil s přednostním právem, naopak jsem všechna přednostní práva pustil. Přihlásil jsem se řádně do rozpravy, (Předsedající: Máte pravdu.) ale jsem na řadě, takže je to v zásadě jedno.

Musím říct, že tentokrát mé vystoupení k daňovému balíčku bude delší než obvykle, takže jsem si připravoval, čím se vás pokusím přesvědčit, abyste ho aspoň modifikovali, když už byste ho nezamítli, což by bylo úplně nejlepší, bude mít šanci v prvním hlasování. Až se k němu dostaneme, budeme hlasovat o zamítnutí tohoto tisku. A byla by skvělá zpráva, (kdybych slyšel?), že Sněmovna se většinově shodla, že daně se nebudou zvyšovat a paní ministryně financí řekla, já si s tím poradím, a myslím si, že bychom se nemuseli obávat, zda se stihne nějaký 1. leden, protože by to neplatilo vůbec.

Ale já jsem si připravil i strukturu toho vystoupení. Rozdělil jsem (ho?) do deseti kapitol. Je možné, že někoho z vás konkrétní kapitola nezaujme. Tak já vám řeknu deset kapitol, půjde to pěkně po sobě. Zase věřím, že alespoň jedna kapitola vás zaujme.

První kapitola. Chci se věnovat, překvapivě, vládnímu programovému prohlášení a poněkud nepřekvapivě celkové daňové zátěži v České republice.