Válková (ANO): S postojem Norska nesouhlasím

09.12.2014 17:07

Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. 12. 2014.

Válková (ANO): S postojem Norska nesouhlasím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně spravedlnosti Helena Válková

Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, ráda bych se vyjádřila k této velmi citlivé záležitosti. Osobně samozřejmě sdílím pocity většiny poslanců, že by Česká republika měla udělat maximum. Vláda svůj postoj myslím jasně demonstrovala, jak moje kolegyně z vlády před chvílí vysvětlila a doložila. Také zde provedla takovou rámcovou analýzu právních limitů, které nás brzdí od toho, abychom byli aktivnější, protože absence mezinárodních smluv pochopitelně brání tomu, aby Česká republika využila jinak možností, které by k dispozici měla. Podle mého názoru takovým kamenem úrazu obdobných případů, čili když se odebírají děti z rodin pěstounské péče, je rozdílné pojetí sociálně právní ochrany dětí v jednotlivých státech a i určité obecné zvyklosti při výchově dětí, které se mohou výrazně v jednotlivých státech lišit. A může být i jinak vnímáno to, co je pro dítě škodlivé a co nikoliv. Jedině tak si dovedu vysvětlit postoj Norska, byť s ním nesouhlasím.

Na druhé straně musíme respektovat své možnosti. Ty jsou dosti omezené. Podle posledních informací se paní Michaláková se svou právní zástupkyní v Norsku a blízkou rodinou připravuje podstoupit nové právní kroky a od jara tohoto roku je jí otevřená i cesta obrátit se na norské orgány sociální péče s žádostí o přezkum původního rozhodnutí, na jehož základě došlo k odebrání dětí. Myslím si, že to je teď v současné době to nejúčelnější a nejsmysluplnější, co může udělat. S tím, že Ministerstvo spravedlnosti opakovaně deklarovalo svoji vstřícnost, svoji ochotu a svoji pomoc, součinnost pro případ, že by čeští příbuzní chtěli využít možnosti, kterou nabízí už nyní Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoc, a požádat norské orgány o poskytnutí bezplatné právní pomoci pro případná jednání v Norsku. Úmluva umožňuje osobě s obvyklým bydlištěm na území jedné ze smluvních stran, která si přeje požádat o právní pomoc v občanských, obchodních nebo v právních věcech na území jiné smluvní strany, předložit svou žádost o právní pomoc ve státě, kde má své obvyklé bydliště. Takže pokud jde o matku, ta by takovou žádost předat nemohla. Ministerstvo spravedlnosti jakožto předávající orgán je nadále ale připraveno příbuzným odebraných dětí poskytnout při sepsání žádosti veškerou součinnost, tzn. i zajistit překlady žádostí a dalších listin do norštiny. Jinak naše působnost, to, abychom měli legitimaci (?) pro jednání v této věci, chybí.

Chtěla bych ještě zdůraznit, že žádost o bezplatnou právní pomoc, tj. konkrétní příspěvek Ministerstva spravedlnosti pomoci v této věci, by podle výše citované úmluvy nemohla podat matka, ale jiný příbuzný, protože matka nemá v České republice obvyklé bydliště, ale myslím si, že je třeba využít opravdu veškerých kroků. A tím, jak se na nás v poslední době obracejí příbuzní dětí, je možné uvažovat i v těchto intencích a využít opravdu toho, že Ministerstvo spravedlnosti předá podrobnou informaci.

Naproti tomu případná intervence na úrovni ministrů spravedlnosti není podle mého názoru na místě. V prvé řadě z toho důvodu, že ústředním orgánem péče o děti, pod který spadá orgán sociálněprávní ochrany dětí, Barnevernet, je v Norsku Ministerstvo pro děti (pro záležitosti dětí), rovné příležitosti a sociální začleňování. Není to tedy Ministerstvo spravedlnosti. Takže vás, milé kolegyně a milí kolegové, chci poprosit, když se na nás obracíte s žádostí o aktivní intervenci, tak velmi rádi bychom ji poskytli, ale nejsme tím partnerem, nemluvě o té absenci mezinárodních úmluv a mezinárodních smluv.

Rozhodující skutečností je tedy to, že po norském Ministerstvu spravedlnosti nemohu žádat, aby jakkoli zasahovalo do rozhodovací činnosti správních či soudních orgánů. To bych nemohla, i kdyby ta kompetence příslušela Ministerstvu spravedlnosti. Něco takového by nebylo možné ani ze strany Norska vůči našim orgánům, tzn. pokud by došlo k podobnému případu v České republice a týkalo by se to norské rodiny resp. norských dětí.

Čili kdybych to shrnula. Já už jsem se k tomu opakovaně vyjadřovala za resort spravedlnosti na půdě Poslanecké sněmovny v rámci písemných interpelací v rozhovorech s poslanci. Uděláme všechno pro to, abychom využili právních možností. Ty jsou omezené, nicméně Ministerstvo spravedlnosti je k dispozici pro podporu, součinnost, informaci, která bude podána na patřičné úrovni a v tom maximálním rozsahu i příbuzným paní Evy Michalákové. Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozvoral (SPD): Migrační pakt EU, který odsouhlasil ministr vnitra Rakušan, zásadně odmítáme

21:03 Rozvoral (SPD): Migrační pakt EU, který odsouhlasil ministr vnitra Rakušan, zásadně odmítáme

Ve čtvrtek 18. dubna byla v Poslanecké sněmovně zahájena mimořádná schůze, svolaná na žádost opozice…