Děkuji za čas. Paní předsedající, já už jsem tady zažil i hlasitější projevy, myslím, že o tom to není. Chtěl bych reagovat na termín destrukce veřejné správy, který použil pan vážený kolega Adamec. Já beru váš argument "My to nechceme, tak my si to neprohlasujeme". To je fér, to si říkáme na rovinu. Ale řekněte mi, co chráníte? Destrukce jakého systému? Vy opravdu říkáte, že to funguje? Vy nevíte o tom, že některá místa na těch stavebních úřadech menších zůstávají neobsazená a že se tam prostě nemůže nikdo poslat, protože jsou nezastupitelní a že prostě když tam paní je třeba dva měsíce nemocná z toho úřadu, tak prostě se dva měsíce nevydává stavební povolení? Že teď byl případ v Karlovarském kraji, že měli dobrá čísla, že měli přezkum nula. No protože neměli obsazené vůbec to místo. Takže oni měli totiž rozhodnutí nula, žádné stavební povolení, nula, tak nebyl ani přezkum, nula. A já bych mohl pokračovat. Z velkých měst na Moravě, u velkých měst, posílají, podepisují výjimky, aby z těch velkých stavebních úřadů mohli o víkendech jezdit do těch malých a tam vydávat stavební povolení pro ty lidi. Prostě ten smíšený model veřejné správy se v tomto případě neosvědčil.

Já jsem byl velmi skeptický k té změně, protože opravdu je to nepřímá reforma veřejné správy v České republice pomocí jednoho zákona. Byl jsem velmi zdrženlivý, ale ty věcné argumenty mě přesvědčily. Prostě u toho stavebního řízení to nefunguje, jak řekl pan ministr, nemilé číslo 157, to je velmi nemilé číslo. Dělají to tedy asi ti zlí novináři, kteří pořád říkají to číslo 157, pořád dokola. A já si myslím, že to opravdu řešit musíme. A já budu mít samostatný projev, tak tam řeknu zbytek. Ale destrukce systému, který nutně potřebuje reformu, není destrukce. To je reforma.