Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, jsem v poměrně složité situaci udržet vaši pozornost v době těsně před obědem. Jako pedagog, kantor vím, že ty hodiny právě před polední pauzou byly vždycky nejméně efektivní a pro učitele nejvíce složité, ale přesto se pokusím vás poprosit o chvíli pozornosti.

Nejprve bych rád upozornil, ač to tady už zaznívalo, ale považujeme to i my jako poslanci klubu KDU-ČSL za klíčové a důležité při projednávání tohoto státního rozpočtu, a to je nebezpečí kolapsu sociálních služeb v příštím roce v ČR. Ve vládou předkládaném návrhu státního rozpočtu na sociální služby v roce 2019 je navrhována částka pouze ve výši 15,52 miliardy korun. Tento objem financí je ale nedostačující, neboť nezohledňuje výpadek financování z evropských zdrojů v rámci tzv. individuálních projektů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto částku na pokrytí deficitu nárokovalo, avšak v návrhu státního rozpočtu není zohledněna. Proti roku 2018 je částka na sociální služby navýšena pouze o 630 mil. korun, což nepokrývá ani to sedmiprocentní navýšení platů od 1. ledna 2019.

6. prosince 2018 se tímto závažným tématem zabývala i Komise Rady Asociace krajů České republiky pro sociální záležitosti, která ve svých usneseních konstatovala, že vládní návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019 ve výdajích na sociální služby nezohledňuje, nezohledňuje navýšení platových tarifů u pracovníků v sociálních službách a u sociálních pracovníků o 7 % dle aktuálního znění nařízení vlády.

Dále nezohledňuje ukončení financování některých služeb sociální prevence z evropských zdrojů v rámci tzv. individuálních projektů. Znovu tedy zdůrazňuji, že to je stanovisko Asociace krajů ČR. Podívejte se, ke kterému hnutí patří nejvíce hejtmanů. Dámy a pánové, je potřeba toto skutečně zohlednit při dnešním hlasování o pozměňovacích návrzích. Současný návrh státního rozpočtu na sociální služby kromě výše uvedeného nezohledňuje ani demografické změny společnosti. Především rostoucí potřebu služeb pro seniory, ale také tolik diskutované potřebné služby pro autisty. Navýšením důchodů nedojde k zásadní změně v podílu financování poskytovaných služeb vzhledem k růstu nákladů na stravu, energii apod., neboť v současné době více než 50 % seniorů nedosahuje svými příjmy právě na úhradu stravy a ubytování v pobytových službách.