Vážené kolegyně, vážení kolegové,

od rána jsem velmi pozorně poslouchal a velmi stručně bych se vyjádřil k tomu, co je zde nejvíc propíráno, programové prohlášení vlády. Myslím si, že tam je všechno a zároveň nic. Já bych zmínil jenom dva body, které mi nejsou úplně jasné, a to, že v části obranná politika a Armáda ČR a vnitřní bezpečnost a veřejná správa je zjevně prohozena zodpovědnost za protiteroristickou zpravodajskou činnost, anebo to předpokládá nějaké změny v převodu z Ministerstva vnitra na Ministerstvo obrany, resp. z podgesce vlády.

Druhá věc. Několikrát je v obou těchto kapitolách zopakována spolupráce se zahraničními partnery, přičemž víme, jak citlivá je tato oblast a jak citlivě naši zahraniční partneři vnímají některé necitlivé personální změny v čele některých našich bezpečnostních složek.

Dovolil bych si zmínit také o jedné věci velmi stručně, a to je o formě projevu premiéra Andreje Babiše. Myslím si, že ta forma byla strašná, myslím si nedůstojná tomu politickému formátu prezentace programového prohlášení vlády. Myslím si, že by bylo propříště, pokud takové příště bude, možné věnovat více pozornosti například tomu, aby nebyl przněn český jazyk.

Jak již ráno upozornil Petr Fiala, důležité a možná nejdůležitější je to, co vlastně v programovém prohlášení není, tj. u několika mých předřečníků na toto téma narazili, co vše bylo součástí dohody s KSČM, tou částí, kterou neznáme, která není veřejná a která možná byla i nepsaná. Pokud bychom mohli odezírat od toho, jaké byly v minulosti zájmy ve vztahu k minulosti KSČM, tak v první řadě by dotaz měl znít, zda součástí této dohody nebyly lustrace, resp. vymazání lustračních zákonů z naší legislativy, tj. otevření státní správy nebo aspoň jejích špiček představitelům nebo členům komunistické strany. Další věcí, která komunistům ležela na srdci, byly některé zákony, například zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu nebo zákon o třetím odboji. Pak také paměťové instituce - Ústav pro studium totalitních režimů, archiv bezpečnostních složek. Tady bych možná trošku odbočil. V minulosti tam byla zlikvidována digitalizace, tak teď trošku ironicky říkám, že se těším, až ta situace bude napravena a vráceno to do původního stavu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu - dneska sice bezzubý, ale v určitou dobu byl cílem politických útoků KSČM. Další věc, o které bylo možno mluvit, je to, že dnes KSČM se zde prezentuje, jakoby vznikla na začátku roku 1990, což všichni víme, že to není pravda. Co je nutné říci, že byla schopna od té doby až dodnes velmi úspěšně hájit své zájmy, které se netýkaly pouze důchodů pro členy stranické nomenklatury, členy bývalých komunistických mocenských složek atd., a dokonce tu situaci dostala do takové dokonalosti, že v době, kdy měla nejhorší - to znamená v loňských volbách v říjnu 2017 - volební výsledek, tak se jí podařilo získat největší podíl na moci, dneska to bude potvrzeno pravděpodobně, od roku 1989. Je možné říci, že komunisté jsou schopni za každých okolností velmi úspěšně hájit své politické zájmy, a to i za situace, kdy ta provázanost s minulostí je naprosto jasná. Již tím, že si ponechali název komunistická strana a nevzdali se toho propojení se svojí krvavou minulostí, tak tím poslali demokratické veřejnosti jasný signál, že se nechtějí transformovat a že zde je velmi silná vazba.