1. Prezident Trump nepotřeboval k rozhodnutí zaútočit na Írán vůbec nikoho. Nemusel mluvit se spojenci, nepotřeboval Kongres a ani veřejné mínění v USA (70 % Američanů si nepřeje další konflikt).
2. V 90. letech se v Americe mluvilo o tom, že se opouští strategie odstraňování vůdců nepřátelských režimů. Trump se k ní dnes – spolu s Izraelem – vrací, jen s mnohem přesnějšími technologiemi a zpravodajskými prostředky.
3. Dokonce se vrací i k politice změny režimů, kterou před volbami tvrdil, že je třeba opustit. Podpořil útok na Írán, který nepředstavuje žádné bezprostřední ohrožení Spojených států.
4. Dnes již mrtvý iránský lídr Alí Chameneí vydal v roce 2003 fatvu, která zakazovala výrobu a používání zbraní hromadného ničení. Jeho odstranění posiluje odpůrce, kteří prohlašují, že je třeba následovat příklad Severní Koreje, která je chráněna svou jadernou výzbrojí.
5. O co tedy jde? Co je cílem této speciální operace?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Je útok na Írán cestou ke změně tamního režimu?
