Migrace, migranti se skloňují v poslední době neustále, v pozitivním i negativním slova smyslu. Vyvolávají emoce zlé i velmi lidské nad proběhlými tragédiemi.

Byť jsem jen člen-náhradník české delegace do Výboru regionů - poradního orgánu Evropské unie, dovolím si z této pozice své hodnocení situace z pohledu dlouholetého komunálního politika.

Bylo by možné napsat mnohé, ale budu se držet jen několika věcných argumentů, nikoliv pocitů.

Stav, kdy nelegální překročení hranic EU je hodnoceno jen z hlediska humanitárního, nepovažuji za správný. Zoufalí lidé z ohnisek válečných konfliktů i nelegální návštěvníci, kteří přicestovali jen s vidinou lepšího života, jsou nyní různě rozptýlení v rámci jejich cílových destinací v Evropě nebo se tam momentálně snaží různě úspěšnými, často tragickými a lidsky nedůstojnými způsoby dostat.

Nelegální migrace musí být řešena v kontextu

Je samozřejmě nutné těmto lidem pomoci, ale v rámci i jiných povinností, které politikům i úřadům plynou vůči obyvatelům členských zemí EU. Jako vše ostatní v našem každodenním životě, tak i nelegální migrace musí být řešena v kontextu, v souvislostech, věcně, neidealisticky, bez falešné naděje.