Zájem společnosti na ochranu veřejného zdraví je neoddiskutovatelný. Buďme opatrní, abychom ve svatém tažení proti dýmu nejen dokázali dostatečně chránit zdraví občanů, ale zároveň respektovali ústavně garantovaná práva a svobody. Součástí původní vize, s níž návrh zákona opustil ministerstvo, byl absolutní zákaz kouření ve veřejných vnitřních prostorech stravovacích služeb. Tam, kde se jedná o vykázání kuřáků z míst, určených pro stravování, by nemělo být námitek. Proč má ale restrikce kuřáků zasáhnout i kamínky do vodních dýmek a ohrozit tím mnohé z čajoven, které jsou na kultuře vodních dýmek postavené?

České čajovny představují unikátní kombinací dálnovýchodní a blízkovýchodní čajové kultury. K té první patří indické, japonské či čínské čaje, k té druhé pokuřování tabákových a jiných směsí z vodních dýmek. Zatímco do restaurací se chodí kvůli jídlu či pití a kouření tabákových výrobků je v těchto prostředích čímsi navíc, co může ostatní hosty obtěžovat, čajovny lákají mimo jiné i kvůli vodním dýmkám a nekuřáci je v těchto prostorách očekávají.

Podle dostupných dat by čajovny bez vodních dýmek přišly až o 60 % příjmů. Vlastník jedné z nejpopulárnějších čajoven v republice odhadl, že čistě kvůli čaji k němu přijde pouze třetina zákazníků. Ti ostatní si dají čaj a vodnici, případně čaj dopijí a dají si další dýmku. Pokud z čajoven vykážeme nikoho neobtěžující kulturu vodních dýmek, neuděláme nic zásadního pro ochranu veřejného zdraví, zato ale ekonomicky podtrhneme většinu čajoven v české republice a ohrozíme hustotu jejich sítě, která je na evropské poměry velmi unikátní.