Pavel Růžička, poslanec hnutí ANO a místopředseda sněmovního výboru pro obranu, zveřejnil na sociální síti X článek serveru ParlamentníListy.cz, který pojednává o hrozbě Slovensku a Maďarsku, kterou vyslovil ukrajinský válečný veterán a bývalý šéf praporu Azov. Více informací v původním článku ZDE.
V příspěvku oslovil velvslance Ukrajiny v Česku Vasyla Zvaryče, zda si skutečně Ukrajinci chtějí pomoc od některých evropských států brát násilím. Zvaryč reagoval, že to tak vůbec není. Velvyslanec kyjevské vlády ale nebyl jediný, kdo Růžičkovi na jeho post odpověděl. Zatímco ukrajinský diplomat odpověděl slušně, ve zcela opačném gardu napsal svou reakci kontroverzní aktivista Vojtěch Pšenák, který na sítích vystupuje pod označení „Pražský pérák“.
„Ježíši, ty seš takovej zasranej čůrák, že je nejvyšší čas tě navštívit,“ napsal doslova a do písmene Pšenák ústavnímu činiteli Pavlu Růžičkovi. Ten následně zveřejnil i screen Pšenákových slov s otázkou směřovanou na Policii ČR, Vojenskou policii a Vojenské zpravodajství. „Prosím, tohle je už u nás zcela běžné, aby poslanci vyhrožoval týpek, že ho ‚navštíví‘? Dovedete si představit tu mediální melu, pokud by to někdo napsal někomu z té správné politické strany?“ ptal se poslanec Růžička.
Prosím, tohle je už u nás zcela běžné, @PolicieCZ, @VojenskaP a @VZpravodajstvi, aby poslanci vyhrožoval nějaký týpek, že ho "navštíví"? Dovedete si představit tu mediální melu, pokud by to někdo napsal někomu z té správné politické strany? pic.twitter.com/BlFbWo9cRK
— Pavel Růžička (@ruzickapavel70) February 26, 2026
ParlamentníListy.cz zajímalo, zda hodlá poslanec podnikat právní kroky ve vztahu k autorovi možné výhrůžky Pšenákovi. Růžička to nevyloučil.
„Ano, uvedenou výhrůžku jsem zaznamenal a předal k posouzení právní zástupkyni. Jestli si pan Pšenák myslí, že mě jako politika tímto vyhrožováním zastraší, abych nemohl veřejně říkat politické názory, tak se šeredně plete. O to se již nedávno pokusila jedna parta okolo dronů, která účelově podávala na moji osobu řadu trestních oznámení a žalob. A také jsem se nenechal zastrašit,“ sděluje Pavel Růžička pro ParlamentníListy.cz.
Odborný pohled na to, zda mohou takové skupiny jako Oganesjanova pronásledovat politiky a veřejně činné osoby, provokovat je, hrozit jim na sítích apod., jsme se zeptali právníka Tomáše Nielsena. Zajímal nás jeho pohled na to, zda se takové chování stává standardem a zda se dotčení mohou účinně bránit.
„Tohle je téma, jemuž se věnuji už opravdu dlouho. Reagovat na podobné útoky změnou právních předpisů bych se obával. Protože jakékoliv zpřísňování ochrany lidí před verbálními projevy, byť pod nějakou bohulibou záminkou, nakonec většinou vede k omezování svobody projevu a práva na informace. V první řadě bych řekl, že podobné jednání, kdy někdo někomu hrozí „návštěvou“ za jeho výroky na sociálních sítích, možná dokonce za jeho vystupování při výkonu veřejné funkce, už může naplnit skutkovou podstatu některého z trestných činů,“ míní právník.
Jako příklad takového trestného činu uvádí útisk, nebezpečné pronásledování, nebezpečné vyhrožování a podobně. „Samozřejmě vždy záleží na konkrétním projevu. Pak máme ‚modernější‘ nástroje ochrany, které vyplývají například z nařízení o digitálních službách, tzv. DSA. Nejsem zastáncem tohoto předpisu a vnímám ho do velké míry jako hrozbu pro svobodu slova. Ale toto nařízení reálně existuje a obsahuje i některé nástroje, které podle mě nejsou úplně absurdní. Jedním z nich je možnost pozastavit, ukončit nebo omezit peněžní platby podle čl. 17 odst. 1 písm. b) DSA. A protože i podle mých zjištění kyberšikana je často motivována ekonomickým prospěchem – řada výtvorů různých podobných osob je nakonec umístěna na různé platformy, které pak od uživatelů vybírají peníze, prodávají reklamu apod. a o výnosy se s autory dělí, řekl bych, že cesta demonetizace by mohla být efektivní. Ne na základě nějaké prevence ze strany provozovatelů online platforem, ale na základě podnětu poškozeného,“ uvažuje Nielsen.
„Nebál bych se ani podávat podněty k regulátorům, jakými jsou zejména Úřad pro ochranu osobních údajů a Český telekomunikační úřad. Netvrdím, že zrovna tento incident představuje například porušení nařízení GDPR, ale podobné podněty mohou vést k tomu, že skutečné útoky nakonec začnou být postihovány. Že se místo cenzury kritických, byť třeba i ‚hloupých‘ názorů, necitlivých, tzv. zraňujících vyjádření, hate-speech a podobně začne regulace zabývat tím, co je v online prostředí skutečně škodlivé,“ navrhuje právník.
Základním prostředkem ochrany je podle jeho slov samozřejmě žaloba, zejména na ochranu osobnostních práv. „To je ale proces, který je v našem prostředí dost složitý, nákladný a nevděčný. Mám-li to tedy shrnout, nástroje právní obrany teoreticky existují. Jak moc fungují v praxi, o tom vědí své právě oběti podobných útoků. Nemyslím si, že cestou je zpřísnění zákonů, ale spíš účinná ochrana tam, kde útok již přesáhne meze kritiky a diskuse. Nemám na mysli meze v podobě stylistiky, slušnosti či obsahu vyjádření. Tam jsem zastáncem benevolence. Nakonec způsob vyjadřování hovoří hlavně o původci výroku. Mám na mysli útoky, které už skutečně obsahují určité výhrůžky nějakou újmou. A i když si to naše společnost stále nějak neumí uvědomit, újma v podobě zásahu do lidské důstojnosti je újmou naprosto zásadní,“ konstatuje Tomáš Nielsen pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Jak hodnotíte článek?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
