Petr Rohel se věnoval hlavně Evropské unii v době měnové krize a problematice ukrajinské oligarchie. Procesy ekonomické globalizace vyhovují podle Rohela nadnárodním společnostem a významným finančním institucím. Naproti tomu pohyblivost finančního kapitálu dopadá na drtivou většinu občanů.

„Z toho vyplývá, že existuje nová transnacionální kapitalistická třída. Je odlišná od klasických kapitalistických tříd v tom, protože je celosvětová a není odkázaná na jediný stát. Robinson tvrdí, že kolem ní se vytváří nový nehotový systém, do kterého se dá zasahovat a pokud by si lidé přáli, mohou to změnit. Třída má své frakce, které pomáhají myšlenkově tomu, že systém funguje. Je to frakce, které propaguje současný systém a skupina lidí, kteří jsou si vědomi toho, že systém vyvolává nespokojenost, protože jeho základem je, že se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudšími. To lidem vadí. Proto existuje reformistická frakce, která zdůrazňuje možnost reforem ve smyslu: Aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jedním z představitelů je multimiliardář Soros. On se od 90. let hodně vyjadřoval kriticky, ale je to samozřejmě člověk, který je pevnou součástí systému,“ popisoval Rohel, jenž vychází z pohledů dvou myslitelů, autorů, kteří se zabývají problematikou globalizace. Jedním z nich je William Robinson z Kalifornské univerzity a druhý Jerry Harris z univerzity v Chicagu.

Jako existuje globalizovaný kapitál, měl by se organizovat i odpor

Doktor Rohel patři k levicově smýšlejícím historikům, politologům, který se pohybuje na pomezí filozofie. Na besedě zdůraznil pojem hegemonie. „Systém musí získat vedoucí úlohu tím, že přesvědčí lidi o tom, že je v podstatě správný. O hegemonii mezi sebou bojuje kromě transatlantické třídy také třída nacionálních kapitalistů. Ta je také všude a stálo by možná za úvahu, kolik lidí z ODS se k této skupině blíží. Tato skupina je v Alžírsku a zemích třetího světa,“ doplnil.