„Současná mocenská mezinárodní politika využívá k dosažení svých cílů řady otevřených i skrytých aktivit celého spektra nástrojů a operací, které jsou známy pod pojmem hybridní hrozby. Tyto střety se odehrávají v oblasti diplomatické, informační, ekonomické, finanční a legislativní. Rizika přicházejí v podobě působení cizí moci, kybernetických útoků, energetického a surovinového ohrožení, průmyslové bezpečnosti, terorismu a nelegální migrace. Páteří tohoto působení jsou cílené dezinformace, jejichž cílem je ovlivnit, dezorientovat a v cílených segmentech společnosti ovlivňovat, měnit, vytvářet názory, postoje, a dokonce aktivizovat cílené skupiny osob,“ představil návrh poslanec za hnutí ANO Robert Králíček.
„Dezinformace není lež. Stačí pracovat jen selektivně s informacemi, nastolovat veřejnou agendu, kreativně pracovat s distribučními kanály, posouvat kontexty a podobně, aby v důsledku tyto aktivity zásadním způsobem ovlivnily veřejné mínění, vychýlily demokratickou debatu, demokratické procesy a v neposlední řadě ohrozily bezpečnost a suverenitu České republiky. Náš bezpečnostní systém tyto hrozby reflektuje, nicméně s turbulentním technologickým rozvojem akcelerují i způsoby modifikace dosud poznaných způsobů, a to se děje daleko rychleji, než je schopnost jakéhokoliv státu na tento proces adekvátně reagovat,“ dodal.
Do všeobecné rozpravy se následně nikdo nepřihlásil, do podrobné rozpravy se přihlásil jen Králíček, jenž zopakoval návrh usnesení ohledně zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby. Následně řídící schůze Petr Fiala (ODS) zahájil hlasování. Pro se následně vyslovilo 136 poslanců, proti bylo devět poslanců. Návrh tak byl ve velmi krátkém čase přijat, komise zřízena.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
