Když Nejvyšší soud zabránil stíhání exposlanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy, kteří si nechali údajně poskytnout výhodu za to, že se vzdají mandátu a umožní přežití Nečasovy vlády, vyvolal tím četné diskuse. Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny naznačuje, že tímto verdiktem byly v podstatě legalizovány úplatky ve sněmovně.
„Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že kdyby byl projev poslance ovlivněn nějakým úplatkem a pak podle toho i hlasoval, tak ho nemůžeme stíhat,“ konstatuje k verdiktu Ivo Ištvan. Česko sice ratifikovalo úmluvu o stíhání korupce v Parlamentu, ale Nejvyšší soud tímto rozhodnutím řekl, že závazku nedostojíme. Koupit si u poslanců zákon je tak v Česku nestíhatelné. „Mně se zdá, že to jinak interpretovat nelze,“ uvádí Ivo Ištvan v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Místo pouhého projevu je chráněno i jednání poslanců
Nad rozhodnutím Nejvyššího soudu kroutí nevěřícně hlavou docent ústavního práva Ján Gronský z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Řeknu otevřeně, že to rozhodnutí Nejvyššího soudu nechápu. Historicky vždy platila indemnita, pokud jde o projevy ve sněmovně a orgánech. A tady se najednou dozvídáme, a to už bylo ve zdůvodnění toho prvního nálezu, že jde o jednání na půdě Poslanecké sněmovny, což už samo o sobě je posun nevídaný,“ říká pro ParlamentníListy.cz docent Ján Gronský.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník