„Kdykoli můžeme otevřít dveře do Řecka a Bulharska a posadit uprchlíky do autobusů,“ prohlásil Erdogan dle dokumentu. Svá slova později potvrdil oficiálně. „Dříve jsme lidi u bran do Evropy zastavovali, v Edirne jsme zastavovali autobusy s nimi. To se stane jednou dvakrát, a pak ty brány otevřeme a popřejeme jim šťastnou cestu. To jsem řekl,“ potvrdil Erdogan pravost přepisu jeho dřívějšího rozhovoru s evropskými představiteli.
Plán Merkelové vs. plot
Německá kancléřka Angela Merkelová podporuje dohodu s Tureckem, která spočívá v tom, že EU zaplatí Turecku několik miliard eur za to, že bude bránit migrantům, aby šli z Turecka do EU. Pokračovaly by též rozhovory s Tureckem o jeho vstupu do EU a bezvízovém styku. Merkelová ještě prosazuje, že by přímo z Turecka byli uprchlíci organizovaně transportováni do Evropy a zde distribuováni jednotlivým státům na základě povinných kvót – tato věc ale nemá být obsahem jednání nadcházejícího summitu.
Alternativní plán Visegrádu by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.
ČR by měla odmítnou přijmout již dohodnuté uprchlíky
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si myslí o řešení prosazovaném Angelou Merkelovou a zda se mají státy EU nechat vydírat Tureckem.
První vicepremiér, předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že snaha dohodnout se s Tureckem je jen důsledkem neschopnosti a nekonání EU při ochraně vnějších hranic Schengenu, která nefunguje. Na dohodu s Tureckem by nespoléhal, protože to nás může vydírat, a je potřeba budovat i záložní řešení spočívající ve stavbě plotů na hranicích. Je třeba úplně zamezit přílivu uprchlíků a tuto otázku řešit mimo Evropu. Babiš též říká, že by ČR měla odmítnou přijmout již dohodnuté uprchlíky, ačkoli premiér Sobotka a státní tajemník pro evropské záležitosti EU říkají, že je přijmeme.
„Evropská unie doposud neudělala skoro nic. Ztratili jsme de facto rok, Evropská unie se teď obrací na Turecko, které nás může kdykoli vydírat; a jsou tam i takové náznaky. To je samozřejmě špatně,“ řekl mimo jiné Babiš.
„Výrok tureckého prezidenta komentovat nechci, protože ho nemohu považovat za autenticky ověřený. Nicméně obecně si myslím, že EU nemůže spoléhat jen na dohodu s Tureckem, byla by snadno vydíratelná. Podporuji snahu V4 o hledání dalších řešení,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
Podle předsedy Úsvitu–NK Miroslava Lidinského Angela Merkelová nechápe, že Turecko hraje vlastní hru. „Turecká tržiště jsou plná plovacích vest a nafukovacích člunů. Policie tam zavírá nad pašeráky oči. Turecko kupuje od Islámského státu ropu, a tím mu umožňuje přežít. Jeho armáda bombarduje Kurdy, kteří bojují s Islámským státem. S tímto Tureckem se chce Merkelová dohodnout? Nechová se jako německá kancléřka, ale jako turecký agent,“ vysvětluje Lidinský.
„Erdogan je v silné pozici, přesto musíme vydírání odmítnout. Podlehnout by mělo nedozírné následky,“ uvedl čestný předseda TOP 09 a předseda zahraničního výboru Sněmovny Karel Schwarzenberg.
„Předně je nutno tlačit na Řecko, které neplní schengenské dohody. Přitom má uzavřenou bilaterální dohodu s Tureckem o navracení uprchlíků. Takže principiální otázkou je: Proč se plnění této smlouvy nevyžaduje? Co se týká dohody EU s Tureckem, tak ji podporuje jako variantu A i naše diplomacie. Na druhou stranu je nutno mít v záloze další varianty, například tu, kterou navrhují země V4. Problémem Turecka není pouze otázka finančních kompenzací, ale i další politické požadavky včetně pokračování rozhovorů o vstupu do EU. To by se nemělo dít za zády veřejnosti. Také je nebezpečí eskalování konfliktu ve vztahu Turecka k Ruské federaci, protože Turecko je členskou zemí NATO. Je též nutno si uvědomit dlouhodobou snahu této země stát se hegemonem na Blízkém východě,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Spoléhat na Turecko byla kolosální pitomost od samého počátku
Předseda KSČM Vojtěch Filip ani nikdo z vedení strany na dotaz neodpověděl.
Své ale řekl Josef Skála, který kandiduje na předsedu KSČM. „Spoléhat na Turecko byla kolosální pitomost od samého počátku. Ankara je klíčovou součástí problému, a ne jeho řešením. Coby hlavní ‚průchoďák‘ i ‚muničák‘ a zbrojní sklad, ‚paymaster‘ i vojenský špitál teroristické internacionály masakrující Sýrii. V tureckých táborech u syrské hranice je mnohem více Afghánců, Pákistánců i lidí ze severní Afriky než ze Sýrie. Erdogan si je tam navozil, když snil o tom, že jimi zaplní syrské území pod bezletovou zónou á la Libye. Záminkou měl být ‚Asadův chemický útok proti vlastnímu lidu‘. Když ta operace pod falešnou vlajkou zkrachovala, začal nám ten lidský inventář posílat do Evropy,“ míní Skála.
„Doznáním, že to euroatlantické ‚elity‘ vědí až moc dobře, je už sama snaha Ankaru uplatit. Erdogan však těmi miliardami financuje nejen teror v Sýrii, ale i sebe doma. Teď dokonce vyhrožuje, že do Sýrie vtrhne i pozemními silami a vnutí tak válku s Damaškem a Moskvou celému NATO, a tedy i ČR. K tomu už česká vláda mlčet nesmí! Pokud se proti všem holportům s Erdoganem rozhodně neozve, hraje krajně riskantní vabank i s naší vlastní bezpečností,“ dodal Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
„Je třeba kombinovat obě řešení (tedy ploty i dohodu s Tureckem – pozn. red.). V Turecku jsou dnes dva miliony uprchlíků, ti tam musí zůstat a to bude něco stát. Zároveň je třeba na Balkáně opevnit vnější hranici EU, a to přes odpor paní Merkelové. Střední Evropa není vazalem Německa,“ říká europoslanec a člen grémia ODS Jan Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Turecko používá uprchlíky jako klacek na Evropu
„Tohle není žádná novinka – Turecko s uprchlickou kartou operuje už dlouho. V prvé řadě se spolupodílí na konfliktu v Sýrii, bombarduje ji. A pak začalo lákat uprchlíky, které následně používá jako klacek na Evropu. Odpovědí by mělo být totální uzavření hranic a vracení uprchlíků do Turecka, které je pro uprchlíky bezpečnou zemí,“ míní předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Myslím si, že už bylo dost Merkelové a dvojí hry Turecka. Je třeba, aby Merkelová odešla a aby se zásadní problémy EU začaly konečně řešit standardním způsobem orgány k tomu určenými. Tedy Evropskou komisí a Evropskou radou. Merkelová, pokud vím, jejich mandát nemá, a pokud si ho přivlastňuje, tak je třeba ji konečně umravnit. Jo, kdyby tak žil Charles de Gaulle...“ uvedl předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Rozhodně nesouhlasím s řešením Angely Merkelové. Potvrzuje se navíc to, co tvrdím již dlouhou dobu. Turecko jednoduše vydírá EU. My bychom si proto měli důsledně pohlídat, jakým způsobem byly vynaloženy peníze, které byly Turecku věnovány na pomoc s řešením uprchlické krize, aby neskončily v černé díře,“ říká senátor Ivo Valenta.
„Evropa se Erdoganem nemá nechat vydírat. Německá kanléřka sází vše na jednu kartu. Záložní plán je v pořádku. Myslím, že Merkelová riskuje až příliš,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Ing. František Laudát
„K eliminaci imigrační vlny by nejlépe přispěly dva faktory: funkční hranice (ať už malý Schengen, či linie někde na Balkáně) a změny sociálního systému v některých zemích EU, zejména v Německu. Merkelová se jako obvykle vyhýbá otevření skutečně palčivých témat a hledá jiná řešení, ať už jde o kvóty, či jednání s Tureckem. O chování Turecka nemám iluze a nepřekvapuje mě. S Tureckem je potřeba jednat, nemám nic ani proti pomoci včetně finanční, bodem zlomu je ale funkční hranice a změna sociální politiky v EU,“ říká poslanec ODS Martin Novotný.
„Dohoda s Tureckem zůstává ze strategického hlediska zásadní, ale musí být doplněna o jasnou specifikaci a termíny plnění,“ míní místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
O ochranu našich hranic se v první řadě musíme postarat sami. Osmané dobývají Evropu
„Úsvit už dlouho prosazuje, že o ochranu našich hranic se v první řadě musíme postarat sami a o schengenskou hranici pak země EU. Pro nás Turecko není důvěryhodný partner a varovali jsme před tím, abychom na něj spoléhali při řešení migrační krize. Špatný byl už původní návrh EU, že dáme Turecku 81 miliard na uprchlíky a ještě si od něj vezmeme několik set tisíc migrantů, kteří se pak rozdělí po Evropě podle kvót. Za ty peníze bychom jistě dokázali uchránit hranice Evropy sami a nemuseli do EU brát další muslimské migranty. Nyní se potvrzují naše nejhorší obavy. Turecko požaduje dvakrát více peněz a navíc hrozí, že pošle všechny migranty dál do Evropy. Takto seriózní partner nejedná. Takto jedná terorista, který si chce vynutit co nejvyšší výkupné. Náš názor je jasný: jediným řešením migrační krize je Pevnost Evropa, ne ústupky vyděračům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Když to tak sleduji, mám pocit, že je všechny postihlo měknutí mozků! Jak je možné, že okamžitě ostře nereagovali na takové vyhrožování absolutním a nepropustným uzavřením hranic s Tureckem?! Dovedete si představit, že tato země se chce vedrat do EU? Myslím, že tento Erdoganův výrok jasně a zcela nezpochybnitelně říká, proč se do EU chce dostat. Chce být tou otevřenou branou, kterou by do Evropy šli, možná i za vyhrávání vojenských kapel, další a další islámští kolonisté. O slabomyslnosti Merkelové už konečně asi začínají být přesvědčeni i představitelé její strany. Říkám konečně, protože se s tou invazí lidí jdoucích ne za prací, ale pro sociální dávky a také těch, kteří mají rádi bílé ženy, snad ještě dá něco udělat. Snad se kultura a životní styl Evropy ještě dá zachránit. Moc času k tomu ale Evropa už nemá. Toho bychom si měli všichni být vědomi,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Pomozme těm, kteří přišli skutečně z válečných oblastí, nekompromisně se zbavme ekonomických, těžko zaměstnatelných imigrantů. Jejich chování zde jasně dokazuje, že to tak je. To je to, co by si Merkelová měla už velmi rychle uvědomit a podle toho jednat. Evropa další přísun těchto lidí nemůže ekonomicky zvládnout. Navíc nemohu pochopit, proč bychom měli na ně my pracovat, nemít prostředky na léčení svých dětí a ostatních nemocných a jim poskytovat, v porovnání s našimi důchodci, hvězdné dávky. Straší se Ruskem, ale největší hrozbou ze sousedních zemí je pro Evropu Turecko. Má obrovskou konvenční armádu; a ta když se vydá na pochod, tak se obávám, že už ji nezastavíme u Vídně jako v roce 1683. Imigrace je součást džihádu k porobení Evropy islámem a obnovy Osmanské říše,“ dodal Doubrava.
Psali jsme:
Plot je jediné řešení
„EU by se neměla nechat vydírat, a ani nikomu podlézat. Na tomto příkladu je jasně vidět, že EU nemá jasnou strategii, a proto často dělá nahodilé a zoufalé kroky. Prostě je iluze si myslet, že děravý pytel se dá spravit jednou záplatou. Nedá. Je třeba začít znovu a pořádně řešit uprchlickou krizi. A pokud je pravda to, co uniklo z jednání, a EU chce jen zašívat díry, pak použiji podobný příměr: na hrubý pytel hrubá záplata,“ říká Pavel Šrámek z ANO, místopředseda zahraničního výboru Sněmovny.
„Myslím, že plot v Bulharsku a Makedonii je v současné době jediné možné řešení, jak získat kontrolu nad lidmi, kteří přichází bez jakékoli kontroly do EU. Ať se to někomu líbí, nebo ne!“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Turecký prezident se dlouhodobě snaží oživit myšlenku velikosti a vlivu Turecka jako za Osmanské říše. Jeho odpovědnost za současnou situaci v Sýrii je taky již dostatečně zadokumentovaná. A jeho úporná snaha vše svádět na Rusko je zřejmá už i jeho spojencům. Viz oznámení o možném pozemním útoku turecké pěchoty na cíle v Sýrii. Je otázka, co by dělalo Turecko s běženci v autobusech, kdyby Bulharsko a další státy nelegální migranty nepustilo přes hranice a bránilo se silou. To by Turci asi nerozchodili,“ upozorňuje senátor ČSSD Miloš Malý.
„Turecko má dostat tři miliardy eur za to, že omezí přísun migrantů. Zatím neomezilo skoro nic, předem odmítá kontroly, kam peníze půjdou – a EU ho má ‚potrestat‘ tím, že mu dá další dvě miliardy? Navíc, my snad máme vnější hranice v Turecku? No a ze strany Turecka jde jednoznačně o vydírání – jak jinak chcete nazvat postup: ‚Když mi nedáte peníze, tak vás poškodím‘? A vyděračům se neustupuje,“ říká místopředseda Úsvitu a poslanec Martin Lank.
Jiří z Poděbrad moc dobře věděl, proč chtěl protiosmanskou koalici...
„Vydírání nesnáším. Nějak ani nechápu, jak Turci mohou být v NATO. Očividně přežitek, chyba. Mimo jiné mydlí Kurdy bojující proti islamistům. Zvláštní. Chudáka Saddáma za to soudruzi z USA napadli a nechali oběsit. Je zřejmé, má-li EU vůbec přežít, že je ihned nutné vybudovat na prvním místě skutečnou jižní hranici. Tu s ohledem na vyhrožování právě Turka, bude-li třeba, zcela uzavřít a opevnit. Nu a u Frau Merkel s uzavřením vůbec nečekat. Psychiatrické nemocnice snad v Říši mají, ne? Kéž alespoň V4 začne fungovat a vytvoří protiváhu západním sousedům. Jiří z Poděbrad moc dobře věděl, proč chtěl protiosmanskou koalici. Však i v Paříži pan Hollande náhle otáčí. Na rozdíl od Angely Šílené nikoho oni nezvali. Když to došlo i Frantíkům...,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Problémem je hlavně Merkelová, ta zvala uprchlíky z muslimských zemí k sobě do Německa! Je divné, že se takto nechovala k válkou sužovaným Ukrajincům. A Turecko? To se chová k EU, jak mu EU dovolí,“ míní senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Řešení, které prosazuje paní Merkelová, je špatné;, a tomu, že je dobré, již věří snad jen ona sama. Není možné věřit Turecku, které něco jiného říká a něco jiného dělá. Navíc si z EU udělalo jen štědrého sponzora. Je nutné využití všech opatření v rámci Schengenu. A nespoléhejte na to, že nás ochrání někdo jiný,“ říká předseda Strany soukromníků ČR Petr Bajer.
Evropské státy by se podle poslance KSČM Jiřího Valenty neměly Tureckem nechat vydírat. „Naopak by se EU měla zamyslet nad tím, zda je tato země vhodná do jejich struktur do budoucna, či alespoň pro další kooperaci. Na druhé straně představitelé Turecka zkouší, kam až mohou zajít, a to si myslím, že je pro jejich zemi a občany správné. Obdobné postoje, které by podobným způsobem emancipovaly naši zemi uvnitř samotné EU, bohužel postrádám, a tak se z nás stávají stále větší vazalové, zatímco Turci svůj potenciál, i když částečně vyděračsky, využívají,“ dodal poslanec.
Psali jsme:
Role Turecka není nezávislá, ale pod vlivem USA
„Je vidět, že paní Merkelová je řízena vyššími politickými zájmy, jinak by už musela uznat svůj nereálný přístup k migraci tolika lidí, často velmi problémových. Stejně tak role Turecka není nezávislá, ale pod vlivem USA, jak se ukazuje po vstupu Ruska do konfliktu v Sýrii. Měli bychom přehodnotit naši zahraniční politiku směrem k Západu. Historická pravda by se měla stát základním kritériem našeho přístupu ke společnému řešení konfliktů, a ne řízené dezinformace či utajené dohody. Dobrým příkladem bylo například jednání V4 v České republice,“ říká senátor KSČM Václav Homolka.
„Paní Merkelové dlouhodobě nerozumím, ale to nejsem sám. Obdobně jsou na tom mnozí komunální a regionální němečtí politici, s kterými se setkávám. Evropa a ani samotné Německo nejsou nafukovací, a tak jdou řešení navrhovaná paní Merkelovou proti samotným Němcům a nám všem Evropanům. A co se týče vydírání, ať je činěné kýmkoli, tak se nakonec stejně obrátí proti komukoli, kdo na něj přistoupí, a pak se mnohdy nestačí divit jeho následkům,“ říká senátor STAN Jan Horník.
„Pokud je řeč o dopravě autobusem, silně pochybuji o tom, že by autobusem někdo projel místy, kde se plánovala stavba plotu. A kdyby ho někdo postavil třeba napříč dálnicí, autobus by ho nejspíš byl schopný projet plot neplot,“ reagoval poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Kdyby Turecko chtělo, tak z té jejich pláže neodpluje ani jeden člun. Kooperace je nutná,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Turecko by si mělo v prvé řadě uvědomit, že se nachází v geopoliticky ožehavé lokalitě – a přitom dělají velmi málo pro její stabilizaci. Odpovědí na problémy Turecka není vydírat EU, ale skutečně bojovat proti Islámskému státu,“ míní europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
Jednotlivé vlády se musí postarat o bezpečnost svých občanů samy
Podle senátora Jozefa Regece Turecko v poslední době již hraje takzvaně vabank. „O Sýrii jedná turecký parlament, protože Erdogan už pokazil, co mohl, a naštval, koho mohl. Po sestřelení ruského letadla, na které čekala turecká stíhačka ve vzduchu 45 minut, s ním už Rusko jednat nehodlá. A dokud bude u moci Erdogan, nemá Turecko šanci k narovnání vztahů s Rusy. To by snad jim tak nevadilo, kdyby si v posledních dnech nerozezlili i USA. Ostřelují Kurdy v Sýrii, viceprezident Biden je vyzval, aby toho zanechali. Erdogan však sdělil, nechť si USA vyberou. Buď Turci, nebo Kurdi. Do toho dnes dává protest Řecko, že Turci nedovolili řeckému premiérovi Tsiprasovi přeletět přes jejich území, když letěl do Íránu. Na druhé straně se stovkami narušeními leteckého prostoru Řecka ze strany Turecka NATO nic nedělá. V takovém stavu je třeba se zeptat: kdo a čí zájmy vlastně v EU zastupuje? Řecko je členem EU, ale pokud je obětí porušování mezinárodního práva, tak se jej nikdo nezastane. Na druhé straně Turci vydírají a paní Merkel jim jde na ruku. Bohužel v podobném duchu jsme nedávno mohli slyšet i našeho ministra zahraničních věcí Zaorálka,“ uvedl Regec.
„Můj názor je tedy takový. Pokud Brusel nehodlá ochránit EU jako celek, NATO ve Středozemním moři monitoruje, místo, aby jako řádná armáda chránila své členské země před nelegálními migranty, tak se musí jednotlivé vlády postarat o bezpečnost svých občanů samy. Ty vlády, co mají stejný názor na tuto věc by už měly vytvořit jasný strategický plán, jak své občany ochránit, jak si budou hlídat hranice. Ty vlády zemí, co uprchlíky vítají, nechť si dnes, ale i v budoucnu nesou samy odpovědnost za stav svých občanů. Budou z toho další nepokoje, které mohou vést ke svržení těchto vlád. Naše země potřebuje stabilitu a jistoty pro občany, že pokud si platí z daní policii a armádu, tak je ochrání,“ dodal Jozef Regec.
Jozef Regec
Otázkou je, kam prostředky z „výpalného“ budou v reálu nasměrovány
„Dohoda s Tureckem na řešení masové migrační invaze do zemí EU by samozřejmě byla klíčová a nejlepším řešením. Na druhou stranu, nemůže mít podobu požadavku ‚výpalného‘ ze strany Turecka vůči EU. Turecko, bohužel, hraje se Saúdskou Arábií své politické a zájmové hry a lze těžko předvídat, zda je možné se na dohodu s ním spoléhat. Otázkou je, kam prostředky z ‚výpalného‘ budou v reálu nasměrovány. Zda se skutečně dostanou tam, kam mají. Tedy hlavně na regulaci migrace a ke skutečným válkou postiženým uprchlíkům. Zatím se Turecko k plnění již uzavřených dohod moc nemá. Klíčovým problémem je i otázka vztahu ke Kurdům. Proto je iniciativa zemí V4, týkající se pomoci s ochranou druhé linie, tedy státních hranic Makedonie a Bulharska strategická a je správným tahem dopředu. Je to jedna z cest navrhovaných především premiérem Bohuslavem Sobotkou, jak migrační krizi aktivně čelit,“ uvedl poslanec ČSSD Richard Dolejš.
„Zrovna tak je důležitá ochrana vnější hranice Schengenu, především hranic Řecka, které však v první linii dlouhodobě selhává a neplní své povinnosti. Pokud nedojde k radikálnímu obratu, tak skutečně hrozí, že některé státy uzavřou severní hranice a Řecko vypadne ze schengenského prostoru. To by mohlo vyvolat dominový efekt. Proto je třeba konečně radikálně změnit vítací a impotentní politiku Německa a elit EU. V zájmu pudu sebezáchovy naší civilizace se musí konečně masové nelegální migrační invazi aktivně čelit, začít chránit vnější hranice EU a zároveň pomoci s ochranou hranic na Balkáně. Hlavně je nutné řešit příčiny migrace a změnit politiku Západu na Blízkém východě. Západ svou politikou částečně přispěl k destabilizaci této oblasti a musí si přiznat, že se dostal do slepé uličky. Bez spolupráce EU s USA, které mají v tomto směru velké máslo na hlavě, se však nemůže potřebné stabilizace arabského světa dosáhnout. V tomto směru je samozřejmě klíčová dohoda Západu s Ruskem a bohatými arabskými státy. To jsou klíčové věci, bez kterých je současná krize téměř neřešitelná,“ dodal Richard Dolejš.
Ve čtvrtek a v pátek bude před evropskými politiky stát podle Merkelové zásadní dilema. „Jsme v rámci evropsko-tureckého zásahu na základě migrační dohody mezi EU a Tureckem schopni bojovat s příčinami útěku a zlepšit ochranu vnější hranice? Vyplatí se dál jít touto cestou? Nebo už se musíme vzdát a místo toho zavřít řecko-makedonsko-bulharskou hranici se všemi důsledky pro Řecko, pro celou Evropskou unii a tím i pro schengenský systém?“ řekla kancléřka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
