Komunisté potvrzují: Hledáme vlastního kandidáta na Hrad. Může to být i...

Zatímco již včera vyšlo najevo, kdy si lidé budou moci poprvé zvolit svého prezidenta – tedy buď v termínech 11. ledna nebo 18. ledna 2013 - komunisté stále přešlapují na místě a pořád nevědí, zda vůbec svého kandidáta do boje o Pražský hrad postaví.

„Já si myslím, že ten pravý čas určitě vystihneme a že se do toho vývoje zapojíme,“ řekl ale ParlamentnímListům.cz senátor Václav Homolka, jenž je jedním ze tří mužů z KSČM, kdo bude stranického prezidentského kandidáta vybírat. Kromě něj jako zástupce Senátu je v týmu "rudých" ještě předseda partaje Vojtěch Filip a předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Zatímco Kováčik nebyl pro ParlamentníListy.cz ohledně hledání toho správného kandidáta moc sdílný – je na dovolené a řekl pouze, že nominace strany ještě nebyly ukončené – Homolka prozradil už o něco více.

Pozdě ještě není

„Pokud bychom přišli s takovým kandidátem, který by byl všeobecně přijatelný a výrazný, tak určitě ještě pozdě na zveřejnění jeho jména není. A pokud takového kandidáta nenajdeme, tak by to nemělo smysl, ani kdybychom začali o rok dřív,“ poznamenal Homolka k tomu, jak celá věc u komunistů stojí a proč lavírují.

„My jsme si zatím zvolili tým, který vybírá z nabídek. Budeme to posuzovat a projednávat i na ústředním výboru. Ale vzhledem k tomu, aby nebyl tlak na naše kandidáty, tak nebudeme zatím zveřejňovat žádné jiné informace. Ale máme záměr postavit svého kandidáta,“ poznamenal totiž v pondělí pro ParlamentníListy.cz první místopředseda KSČM Petr Šimůnek.

Senátor Homolka pak dnes doplnil, že komunisté chtějí postupovat tak, aby byl zvolen co nejlevicovější prezident. "Tedy takový, který by pro Českou republiku znamenal přínos pro občany, nejenom pro nějakou úzkou skupinu vyvolených,“ řekl k tomu Homolka.

Přestože se ale senátorovi moc do vyslovování konkrétních jmen nechtělo, jedno přece jen vyslovil. Je jím bývalý kosmonaut a europoslanec Vladimír Remek.

Remek v úvahu připadá

„Pan generál Miroslav Vacek nepřipadá v úvahu, neboť to již odmítl, ale určitě pan Remek v úvahu připadá. To není u něj tak, že by bylo jasně řečeno, že ne. Je v tom našem širším výběru,“ řekl doslova Homolka.

Ostatně ani Remek sám tuto věc před 14 dny nevyloučil. "Celá řada lidí mě oslovuje, abych do toho šel, čehož si nesmírně vážím. Zatím však nebylo nic rozhodnuto,“ uvedl Remek 19. července pro ParlamentníListy.cz s tím, že podrobněji se vyjádří o několik dní později. „Jde o velkou zodpovědnost,“ dodal.

Europoslanec a bývalý kosmonaut přitom ještě letos v únoru mluvil v tom smyslu, že je sice potěšen tím, že je v souvislosti s přímou volbou hlavy státu zmiňován i oslovován, ale neví, co by se muselo stát, aby při současném stavu a úrovni domácí politiky kandidaturu přijal.

Ani za měsíc nejspíše nebudou vědět

Homolka ovšem namítl, že ještě neví, zda se právě Remek bude líbit i ÚV KSČM, kam tříčlenný tým jméno možných kandidátů dodá na stůl. „Jen si zatím získáváme informace o tom, kdo by připadal v úvahu. Celou situaci vyhodnocujeme, ale určitě se ani do konce srpna nějakého jasného stanoviska nedobereme. Je to stále otevřená věc,“ potvrdil pak ještě lavírování partajníků sám Homolka.

Vysvětlil, že vyšší stranické orgány se budou teprve ke konkrétním jménům scházet a zřejmě to bude až v září.

Musí propojit východ a západ

Přiznal ale jednu věc. Levicových kandidátů je totiž podle něj málo. „My zatím tolik kandidátů nemáme… Hledáme někoho, kdo by byl přijatelnější ve spektru určitého levicového názoru, kdo by uměl propojit východ se západem a abychom zároveň u něj měli souvislosti i s Evropskou unií. Těch lidí ale není moc a těch nestraníků také není tolik, abychom si mohli říci, že jich máme pět nebo deset,“ přiznal nakonec senátor.

První místopředseda nechce Zemana

Místopředseda KSČM Šimůnek pak vyloučil možnost, že by KSČM třeba podpořila Miloše Zemana. „U něj bychom se museli vyrovnat s tím, že za jeho vlády se rozprodalo nejvíc firem do soukromých rukou a nebyl naplněn cíl nebo záměr navýšení zaměstnanosti. Ba naopak - spousta firem šla do úpadku,“ krčil rameny nad Zemanem Šimůnek.

Že by se ale komunisté přiklonili k jinému jménu, třeba k Janě Bobošíkové, jenž ohlásila sama za sebe kandidaturu na Hrad, to také není jisté.

„No, ona když byla naším kandidátem při minulých volbách, tak to členská základna nevyhodnotila jako úplně nejlepší. Možné je ale všechno, ale toto bych téměř vyloučil. Já u ní osobně nejsem úplně přesvědčen jejím levicovým názorem,“ odmítl Bobo Homolka.

Naopak jméno Miloše Zemana by on osobně uvítal. "Kdybychom zjistili, že má v očích našich občanů velkou šanci, tak bychom jej možná prosazovali,“ uzavřel Homolka.

Politolog: Jsou rozumní, že nestaví svého kandidáta proti ´partyzánům´

Politolog Zdeněk Zbořil ale jisté přešlapování u komunistů nevidí jako problém. „Oni jsou rozumnější než všichni ti ´mocichtiví´. Nechtějí svého kandidáta zařadit mezi ty nadšence, kteří se teď hlásí. Ted myslím pana Pomejeho, Víta Olmera, Vladimíra Dlouhého až po Vladimíra France,“ zmínil názor Zbořil.

Podle něj navíc ještě polovina dnešních adeptů nejspíše vypadne, neboť nedají dohromady 50 tisíc podpisů, nebo podporu deseti senátorů či dvaceti poslanců. „Já myslím, že komunisté v tomto postupují velmi racionálně, že se nenechají unášet nadšenci a že nestavějí svého kandidáta proti těm ´partyzánům´,“ řekl dále Zbořil.

Podle jeho mínění ale jméno Remka není až tak atraktivní. „Jistě má svou popularitu, ale je dnes známější v Evropském parlamentu, než v České republice jako politik. Tady je známý jen jako kosmonaut. Právě proto to zas tak nejatraktivnější návrh není. Oni jistě dodají někoho jiného, třeba i ze svých řad. Dokonce si myslím, že jsou jedni z mála, kteří jsou schopni navrhnout i nestranického kandidáta, jako se kdysi pokusili o paní Bobošíkovou. Je to proto, že mají jinou výchozí pozici. Když někoho budou prezentovat jako komunistu, nebo svého kandidáta, tak už tím ztrácejí určité body. Když si ale počkají na druhé kolo, jako v době nepřímé volby, tak tam také mají možnost dát na stůl svého kandidáta, nebo říci, koho z jiných kandidátů budou podporovat,“ dodal Zbořil.

Do kampaně budou moci vložit nejvýše 50 milionů

Zákon počítá s tím, že uchazeče o prezidentský úřad bude moci navrhnout nejméně 20 poslanců nebo aspoň deset senátorů. Kandidáti bez potřebné podpory členů parlamentu budou potřebovat petici s nejméně 50 tisíc podpisy, které bude kontrolovat ministerstvo vnitra. Do 23., případně 30. listopadu by rozhodlo o registraci kandidátů, kteří splnili podmínky pro zvolení.

Do kampaně budou moci prezidentští adepti vložit celkem nejvýše 50 milionů korun, z toho maximálně 40 milionů korun před prvním kolem. Zdarma budou mít vyhrazen až šestihodinový prostor v České televizi a v Českém rozhlase. Propagace v komerčních médiích budou mít ze zákona zakázánou, podobně jako politické strany.