Kdybyste mohli prosadit jen jednu daňovou změnu, kterou byste upřednostnili?Anketa
Záměr ČSSD tak může v budoucnu prodražit nejen elektřinu, ale i volání nebo už tak předražené bankovní služby. Podle exministra financí Miroslava Kalouska sice vypadá zdanění velkých bohatých firem velmi líbivě, ale doplatí na to řadový občan, nikdo jiný prý na to prý doplatit nemůže.
„Sektorové daně znamenají deformaci prostředí. Jsem zásadně proti nim. Představa, že jedno podnikání má být zdaněno více než jiné podnikání, nedává žádný smysl,“ prohlásil Miroslav Kalousek pro ParlamentníListy.cz.
Na plnění slibů je potřeba někde peníze vzít
Sociální demokracie ve svém volebním programu počítala s druhou daňovou sazbou z příjmu ve výši 25 až 30 procent pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru. Zatím se jí však nedaří přimět ANO vyslovit souhlas s vyšší sazbou pro firmy. U korporátní a sektorové daně se zatím vyjednávací týmy obou stran nebyly schopny dohodnout. Lidovci jsou však ochotni ustoupit například u zvláštního zdanění bankovního sektoru, protože je jim stejně jako sociálním demokratům jasné, že někde je třeba vzít peníze na plnění programových slibů. ČSSD okopírovala záměr v zahraničí, na výběrové danění různých částí finančního trhu jsou zvyklí v Maďarsku nebo na Slovensku.
Psali jsme:
ČEZ lobbovat nebude, počká na rozhodnutí politiků
Podle kuloárních informací už údajně investiční skupina PPF, která koupila většinový podíl v tuzemské Télefonice, ale i některé banky začínají lobbovat proti vyššímu zdanění pro vybraný sektor. Polostátní ČEZ však podle mluvčího Ladislava Kříže prý o lobbingu za zachování současných podmínek určitě neuvažuje. „My přijmeme, na čem se parlamentní strany dohodnou. Jsme většinově vlastněni státem, takže to nekomentujeme, a co bude přijato, tomu se přizpůsobíme,“ tvrdí zástupce největší elektrárenské společnosti v České republice. Nebude to vadit ani menším, soukromým akcionářům? „V každém státě je to nějak upraveno, investoři se s tím nějak vyrovnávají,“ ujistil Kříž ParlamentníListy.cz, že se i soukromí akcionáři ČEZ smíří s verdiktem politiků.
Fotogalerie: - Hlavy Havla
Ani preferovat, ani zvýhodňovat, říká Pavel Kohout
Ekonomové však před zavedením sektorové daně pro vybrané firmy varují. Podle ředitelky NEXT Finance Markéty Šichtařové není jasné, proč by měly mít banky nebo telekomunikace jiné podmínky než velké firmy třeba ze strojírenství nebo automobilového průmyslu. Stejný názor má i ekonom Pavel Kohout. „Je to vadná myšlenka ze samotné podstaty věci. Není důvod, aby nějaké odvětví bylo daněno jinak,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Podle něj je vždycky špatně, když se nějaké odvětví preferuje, nebo naopak znevýhodňuje.
Psali jsme:
Nic v daních neměňme, vyzývá Aleš Michl
Proti jakémukoli zvyšování daní je i člen Rady ekonomických poradců hnutí ANO, ekonom Aleš Michl. „Nechme lidem a firmám konečně klid. Všichni všechno pořád měnili. Nic v daních neměňme,“ vyzval prostřednictvím ParlamentníchListů.cz politiky. Poukázal na Švédsko, na něž se levice často odvolává. „Letos snížilo firemní daně na srovnatelnou úroveň s námi. Tedy žádné sektorové daně. Dejme už ekonomice v daních pokoj, všichni víme, kde to teče,“ prohlásil Michl.
Fotogalerie: - Teroristický útok na Kalouska
Rovné podmínky pro všechny chce exministr financí
Bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek namítá proti vyššímu zdanění vybraných firem, že je stejně v důsledku zaplatí obyčejní lidé. „Protože oligopoly, které si to mohou dovolit, si vyšší zdanění promítnou do svých produktů. A ty, kterým to soutěžní prostředí nedovolí, to promítnou do míry zaměstnanosti a platu svých zaměstnanců,“ konstatoval. Je přesvědčen, že mají být rovné podmínky pro všechny jak z hlediska infrastruktury, tak z hlediska daní, tak z hlediska přístupu ke státním institucím.
Psali jsme:
Ale před pár měsíci mělo Kalouskovo ministerstvo jiný názor
Ale podobný nápad, jak naplnit státní pokladnu pár miliardami korun navíc, mělo i Ministerstvo financí už za vlády Miroslava Kalouska. Podle legislativního plánu vlády pro rok 2013 mělo připravit návrh na zavedení sektorové daně pro pojišťovnictví. Na jaře náměstek ministra financí Radek Urban připustil, že stát zvažuje zavedení speciální sektorové daně pro pojišťovny, což mělo vyrovnat případné výpadky ve státním rozpočtu. A dokonce nevyloučil, že by se v budoucnu vyšší zdanění mohlo dotknout i dalších finančních institucí, například bank. Tedy právě to, co dnes prosazují sociální demokraté.
Ekonomové bili na poplach
I tehdy ekonomové začali bít na poplach. Pavel Kohout připomněl, že sektorové daně fungovaly v dobách Státní plánovací komise v Československé socialistické republice. Ale nepřekvapilo ho, že s tímto nápadem přišel právě Miroslav Kalousek. „V poslední době směřuje velmi ostře doleva. S Janem Mládkem (stínový ministr financí za ČSSD – pozn. red.) by si mohl podat ruce,“ řekl k tomu tehdy Pavel Kohout.
Vzhledem k pádu Nečasovy vlády pár měsíců poté se už plán neuskutečnil. Ale exministr financí Miroslav Kalousek ho i dnes hájí. „To bylo něco jiného. Daň z pojišťovnictví, která by nahradila jedno zdanění technických rezerv, to si umím představit. Ale dnes se bavíme o tom, že by určité sektory měly třeba dvě sazby, nebo jinou míru zdanění než jiné sektory. Tak to ne,“ odmítl záměry sociálních demokratů Kalousek jako něco naprosto odlišného od plánů bývalé Nečasovy vlády.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
