V pondělí noví poslanci složili své sliby, ve středu se sněmovna sejde poprvé „pracovně“, aby zvolila své vedení.

O funkci předsedy se utkají Tomio Okamura, předseda SPD a nominant koalice, a proti němu Jan Bartošek, bývalý místopředseda opoziční KDU- ČSL.

Nominace Tomio Okamury je opozicí kritizována, jednak kvůli jeho postojům, a také mluví o neúctě k parlamentu, kterou měl projevit dlouhými projevy a dalšími obstrukcemi v minulém volebním období.

Oba kandidáti již byli členy vedení Poslanecké sněmovny, Jan Bartošek byl místopředsedou komory po dvě volební období, Tomio Okamura jednou. Oběma je 53 let a do sněmovny oba nastoupili v listopadu 2013, začínají tedy svůj čtvrtý mandát.

Tomio Okamura je považován za favorita, podporu mu vyjádřila sněmovní většina ANO, SPD a Motoristů sobě, disponující 108 hlasy.

Jméno jeho soupeře bylo dlouho nejasné, dokonce se v rámci koalice SPOLU mělo mluvit o tom, že by proti němu měl být nominován jeho bratr Hayato Okamura, kterému ale chybí zkušenost z vedení sněmovny.

Až bude zvolen předseda sněmovny, převezme řízení schůze od Věry Kovářové, která předsedá coby nejstarší místopředsedkyně minulé sněmovny (za Markétu Pekarovou Adamovou, která mandát neobhajovala).

Fotogalerie: - Podpis koaliční smlouvy

Následně budou volby pokračovat, bude třeba zvolit místopředsedy komory. Dohodou sněmovních stran mají být místopředsedové čtyři. Což je méně než v minulém volebním období, kdy bylo místopředsedů 6, za každou z vládních stran (kromě TOP 09, která měla v Markétě Pekarové Adamové předsedkyni) a dva z hnutí ANO.

Lze předpokládat, že ze čtyřech místopředsedů dva obsadí koalice a dva opozice. Zatím tomuto rozdělení odpovídají i nominace, do volby se přihlásil Motorista Jiří Barták, Patrik Nacher z ANO, Jan Skopeček z ODS a Pirátka Olga Richterová. Nelze ale vyloučit, že se počet ještě změní.

Čekání na Rakušana?

Mluví se totiž hlavně o kandidatuře Víta Rakušana, předsedy STAN. Ten se do volby zatím nepřihlásil a podle ústavních právníků ani přihlásit nemůže. Funkce ve vedení sněmovny je totiž neslučitelná s funkcí ve vládě a Vít Rakušan je stále ministrem vnitra a prvním vicepremiérem.

Demisi bude vláda podávat až po skončení ustavující schůze sněmovny.

Tato situace už má historický precedent, poprvé se řešila už v roce 1998, když o funkce ve sněmovně měli zájem členové končící Tošovského vlády Ivan Pilip a Miroslav Výborný. Pilip tehdy kandidoval na místopředsedu sněmovny (nakonec neuspěl, získal pouhých 21 hlasů), otec dnešního předsedy lidovců se chtěl stát předsedou výboru a i tato funkce je s členstvím ve vládě neslučitelná.

Oba dva ministři tedy doručili prezidentu Havlovi své demise. Noví ministři už místo nich jmenováni nebyli, šlo jenom o několik dní.

„Souběh funkcí ministra s funkcí místopředsedy Poslanecké sněmovny je nezákonný,“ říká pro ParlamentníListy.cz ústavní právník Zdeněk Koudelka. A připomíná právě situaci z roku 1998.

Pro Starosty ale Ústava není překážkou. „Navrhli jsme kompetentního kandidáta a je už na ostatních stranách, jak se k tomu postaví. Žádný převozník nebo náhradník nebude, naše nominace je Vít Rakušan,“ sdělila Seznam Zprávám předsedkyně jejich poslaneckého klubu Michaela Šebelová.

Řešením může být „prázdné místo“. Tedy že v prvním kole nebude zvolen dostatečný počet místopředsedů a další volba se odloží až na dobu, kdy už předseda STAN bude ke kandidatuře způsobilý.

V minulosti se takto „dodatečně“ do funkce dostal třeba Karel Havlíček v minulé sněmovně nebo Petr Fiala v roce 2017. Nyní tuto možnost připustila i Alena Schillerová, není to podle ní nic neobvyklého.

Fotogalerie: - Pochod proti Rakušanovi

I po zhojení právních překážek ale může být Rakušanovo zvolení problém, ve vedení komory si jej nepřeje koaliční SPD. Jednak kvůli jeho působení na ministerstvu vnitra, které parlamentní stranu opakovaně označovalo jako extrémistickou, a také kvůli jeho stále otevřené roli v trestní kauze Dozimetr.

Zástupci SPD ale ujišťují, že jejich hlasování bude v souladu s koaličními partnery.

Vít Rakušan tvrdí, že pokud nebude zvolen místopředsedou sněmovny, svět se nezboří.

Volba je v každém případě tajná a jak se ParlamentníListy.cz z politických kuloárů dozvěděly, pokud by dostatečný počet poslanců hlasoval pro Bartáka, Nachera, Skopečka i Richterovou, už by se nedalo nic dělat.

„Plán žena“ na Piráty

Hnutí ANO opozici nabídlo osm předsednických funkcí ve výborech, tři v komisích a jedno ve stálé delegaci. Celkem je výborů ve sněmovně 18, v čele toho organizačního ale automaticky sedí předseda sněmovny.

Koalice má mít celkem deset výborových předsedů, z toho pět ANO, dva Motoristé a tři SPD, včetně Tomio Okamury v organizačním. Jinak má mít SPD výbor hospodářský a petiční, Motoristé pak rozpočtový a ústavně-právní.

Z opozice má mít SPOLU šest výborů. ODS už na své tři má nominace, hned ale bude zvolen pouze Jakub Janda do výboru kontrolního. Jana Černochová a Eva Decroix, nominované předsedkyně výborů bezpečnostního a evropského, totiž mají stejný problém, jako Vít Rakušan. Za ně by měli do skončení vládního působení zaskakovat Pavel Žáček a Petr Sokol coby „předsedové-převozníci“. Tento pojem je prý ve sněmovně skutečně zaveden.

Lidovci mají řídit výbory mediální a sociální, TOP 09 výbor pro školství.

Hnutí STAN dostalo od hnutí ANO nabídku na výbor pro obranu a výbor pro veřejnou správu. První má vést Josef Flek, druhý pak po demisi vlády první místopředseda hnutí Lukáš Vlček.

Z opozičních stran a hnutí se nedostalo na nejmenší Piráty, kteří žádného předsedu klubu mít nemají. Piráti žádali další opoziční strany o přerozdělení osmi opozičních předsednictví, ale podle všeho neúspěšně.

ParlamentníListy.cz se navíc dozvěděly ještě o jednom plánu dalších stran směrem k Pirátům. Má se týkat funkcí místopředsedů výborů. Ti jsou voleni pouze mezi členy příslušného výboru, nemusí je potvrzovat plénum.

Fotogalerie: - Poslanecké sliby

Ostatní strany uznávají, že na této úrovni už by Piráti nějaké zástupce získat měli. Existuje ale prý nástin plánu, podle kterého v těchto volbách nemají uspět zkušení pirátští matadoři jako je Ivan Bartoš. Naopak podpořeny mají být nově zvolené poslankyně, k jejichž zvolení zásadně přispěla internetová akce „kroužkuj ženu“.

Jejich vyzdvižením do sněmovních funkcí má být sledována jednak menší možnost ovlivnit práci výboru (s předpokladem, že neproniknou do procedury i sněmovních rutin tak jako sněmovní matadoři). Ale rovněž mají mediálně netrénované poslankyně s funkcí dostat větší prostor k podobným performancím, jako již stihla předvést Kateřina Demetrashvili v Interview ČT24 ke globální politice.

Psali jsme:

„Koho se*ou mladý poslankyně?“ Linda Bartošová se rozčílila

Nová poslankyně ve sněmovně objevila nečekanou místnost

Životní zkušenosti? Nepotřebujete. Pirátka si pustila pusu na špacír

Politikem může být každý. Pestré profese zvolených Pirátů a STAN