Poslanci odmítli anexi Krymu Ruskem, jde prý o porušení mezinárodního práva

25.03.2014 16:15

Poslanci se po cupování ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) v úterý odpoledne pustili - dokonce již potřetí - do debaty o situaci na Ukrajině po svržení prezidenta Viktora Janukovyče a připojení Krymu k Rusku. Hlasovali především o usneseních, kterých se k ukrajinské krizi sešla hned celá řada.

Poslanci odmítli anexi Krymu Ruskem, jde prý o porušení mezinárodního práva
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odpolední zasedání sněmovny. Vláda v hojném počtu zrovna není

Poslanecká sněmovna dnes odmítla anexi Krymu Ruskem. Podle usnesení poslanců, které dnes dolní komora Parlamentu přijala, jde o porušení mezinárodního práva. Poslanci také podpořili vládu v jednáních o společném postupu v Evropské unii a v NATO při řešení situace na Ukrajině.

Poslanci naopak nepodpořili návrh, aby vláda prosazovala v EU zavedení ekonomických sankcí, ani výzvu k navýšení českého rozpočtu na obranu.

Usnesení o odmítnutí ruského záboru Krymu a o podpoře české vlády v jednáních o společném postupu spolu s EU vůči Rusku navrhla někdejší předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS). Němcová přímo chtěla, aby sněmovna uvedla, že odmítá anexi části Ukrajiny - Krymu a pokládá tento krok ze strany Ruska za porušení mezinárodního práva.

Pro její návrh hlasovalo 121 poslanců z koaliční ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL i z opoziční TOP 09 a ODS. Z přítomných 179 poslanců bylo proti 16 komunistů a jeden člen klubu Úsvit.

K ukrajinské krizi se sešlo mnoho usnesení

Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) navrhl minulý týden výzvu, aby se vláda věnovala českým krajanům na Ukrajině.

Navrhovaným usnesením Marka Ženíška (TOP 09), v němž se mluví o „imperiálních nárocích Ruska" a o možném ohrožení suverenity Česka, by pak sněmovna požádala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby prosazoval důsledná opatření vůči Rusku včetně plošných hospodářských sankcí.

Vláda se totiž k ekonomickým sankcím staví prozatím zdrženlivě. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) dokonce minulý týden naznačil, že Evropská unie by k sankcím mohla případně přistoupit za situace, pokud by ruská armáda vstoupila na východní nebo jižní Ukrajinu.

Návrhy lidovce Ivana Gabala směřovaly k posílení rozpočtu české armády. Poslanci by vyzvali vládu, aby příští rok zvýšila rozpočet na obranu na 1,3 procenta hrubého domácího produktu a do roku 2017 na dvě procenta HDP. Nyní činí rozpočet ministerstva asi 1,1 HDP. Sociální demokrat Antonín Seďa podotkl, že zvyšování není s ohledem na finanční situaci státu reálné.

To, aby se dolní komora distancovala od akce poslanců Milana Šarapatky (Úsvit) a Stanislava Berkovce (ANO), kteří byli při referendu o přičlenění Krymu k Rusku, požádal minulý týden šéf poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek. Dolní komora by měla podle něj uvést, že nemají být chápáni jako čeští pozorovatelé.

Členové frakce TOP 09 a Starostů dokonce minulý pátek podpořili Ukrajinu tím, že si na oděvy připnuli placky v barvách této země. To se ale jevilo směšné některým zákonodárcům z ČSSD. Třeba Jiří Koskuba (ČSSD) reagoval takto:

„Chcete-li zde být tak radikální pouze v jedné jediné věci, vás s tou plackou prosím, přišijte si ještě na záda tibetský prapor a zvažte pak, jak budete jednat se zástupci Čínské lidové republiky."

Zaorálek: ČR nesouhlasí s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve své řeči před poslanci minulý týden hlavně zkritizoval připojení Krymu k Rusku. Ostatně Ministerstvo zahraničních věcí podle něj již vydalo resumé, že Česká republika nebude nikdy souhlasit s anexí Krymu.

„Česká republika nikdy nebude souhlasit s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu, a to už kvůli historickým zkušenostem s rozbitím Československa ve 30. letech minulého století,“ zopakoval ve sněmovně Zaorálek stanovisko Ministerstva zahraničních věcí. Česká diplomacie podle něj považuje za zcela neakceptovatelné jak uznání nezávislosti Krymu, tak i rozhodnutí o přijetí Krymského poloostrova do Ruské federace.

O situaci na Ukrajině se počátkem března přitom zajímalo až 64 procent Čechů. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého tak jde zřejmě o vůbec nejsledovanější zahraničně-politickou krizi za uplynulých deset let.

Jak připomněla ČTK, za anexi Krymu Rusko čelí ostré kritice Západu. Tento autonomní ukrajinský poloostrov se totiž v uplynulém týdnu z pohledu Moskvy a krymských představitelů stal součástí Ruské federace. Moskva ovšem tvrdí, že jednala podle vůle krymských obyvatel, kteří se v referendu - jež je podle mnohých diplomatů sporné - vyslovili pro připojení k Rusku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: olb

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dusno kvůli konvoji. Bývalý tankista Kobza tuší, proč se Američané přesunují v dopravní špičce. A Schwarzenberg kontruje: Ruský konvoj by potěšil víc?!

20:02 Dusno kvůli konvoji. Bývalý tankista Kobza tuší, proč se Američané přesunují v dopravní špičce. A Schwarzenberg kontruje: Ruský konvoj by potěšil víc?!

ANKETA Konvoje americké vojenské techniky ve čtvrtek zcela zablokovaly dálnici D1 ve směru z Prahy d…