Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
Plán obou státníků, Vladimira Putina a Angely Merkel, který má zajistit ukončení krize na Ukrajině, má vycházet ze dvou hlavních ambicí. Tou první je stabilizace hranic Ukrajiny a zajištění hospodářské podpory pro tuto těžce zkoušenou zemi. Zejména má jít o nové energetické dohody, které by zajistily bezpečný průchod plynu přes ukrajinské území.
Druhým bodem dohody, pro kancléřku Merkel prý stále velmi problematickým, je uznání anexe Krymu ze strany mezinárodního společenství.
První část plánu vyžaduje, aby Rusko přestalo podporovat protivládní separatisty. Výměnou jim má být garantována určitá míra autonomie na Kyjevu. Zároveň by ukrajinský prezident Porošenko měl odmítnout vstup země do NATO. Na oplátku by prezident Putin přestal blokovat sbližování Ukrajiny a EU.
Dalším bodem plánu má být to, že Ukrajině by měl ruský koncern Gazprom nabídnout nový kontrakt na dodávky plynu. V současnosti totiž žádná smlouva neplatí a dodávky na Ukrajinu jsou naprosto minimální. Součástí by měla být i kompenzace v řádu miliard dolarů, kterou by Rusko zaplatilo Ukrajině jako „ušlý zisk“ z nájmu za anektované přístavy na Krymu.
Tyto plány byly údajně téměř hotové již dříve. Odsunulo je však sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou. Podle zákulisních informací by však po vyšetřování měla být jednání obnovena a německý mírový plán oprášen. Německo ale podle českých médií prý jakýkoliv plán popisovaný The Independent odmítlo.
Poslanec a stínový ministr KSČM pro resort obrany Alexander Černý je ale ke všemu uvedenému poměrně skeptický.
„Putin ani Merkel ale nejsou amatéři,“ tvrdí přesto.
„Nevěřím však na tajné plány, i když nevylučuji že probíhají jednání a konzultace na různé úrovni. Tento ´plán´ ovšem nijak neřeší podstatu problému. Nejde totiž o konflikt Rusko - Ukrajina, dokonce ani EU – Rusko. Chybí tu jakákoli zmínka o pozici USA v této velké hře. Garance nerozšiřování NATO,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz dále Černý.
„Tón ´plánu´ nereflektuje, že čas pracuje proti Ukrajině i proti EU. Vyhrát silou, na což s podporou USA vsadil Porošenko, nelze. Změna ústavy, značná míra samosprávy, garance ekonomické spravedlnosti, jazykové svobody atd., to je naprosté minimum pro uklidnění situace,“ zdůraznil komunista Černý.
Spekulace radši nekomentuji
„Je k tomu potřeba říci, že Krym je součástí Ukrajiny a je to pouze Ukrajina, která se musí rozhodnout, jak ta jednání s Ruskem vést a nikdo jiný kromě Ukrajiny nemůže o této věci s Ruskem definitivně vyjednávat,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Prý nechce nijak komentovat to, zda tento tajný plán o Ukrajině mezi Merkel a Putinem je vskutku položen na reálných pilířích.
„On ten britský deník také nemusí být validní zdroj, proto to nechci nijak blíže komentovat. Nevím, jestli k těm kontaktům mezi Merkel a Putinem vskutku v této rovině došlo. Nechci tedy komentovat něco, o čem nemám potvrzeno, že to také opravdu proběhlo,“ dodala Langšádlová.
„Spekulace nekomentuji,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz krátce k výše zmiňované zprávě britského deníku předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek nad zprávou z The Independent také krčí rameny. „Já se k této věci nechci vyjadřovat,“ řekl krátce ParlamentnímListům.cz Faltýnek a naznačil přitom, že není zřejmé, zda se dá britskému deníku věřit. „Já to proto neumím komentovat,“ dodal.
"Autora článku neznám. List The Independent má v Británii příznivce a čtenáře, ale na můj vkus se celý text hemží termíny jako: prý, může být, má být, určitá míra, měl odmítnout, plán byl téměř hotov dříve ...V těchto pomocných formulacích se skrývá celý problém. Chci komentovat pouze to, co je doložitelné, nikoli článek postavený na bázi spekulací," uvedla pro ParlamentníListy.cz i někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Jiní politici, kteří byli také oslovení naší redakcí, a to napříč politickým spektrem, se už k tématu nevyjádřili.
Evropské sankce vůči Rusku
Připomeňme, že Evropská unie a USA tento týden přitom zpřísňují sankce vůči Rusku za jeho roli v konfliktu na Ukrajině. Detailní popis sankcí Evropská komise zveřejnila ve čtvrtek. Již ve středu ale Evropa rozšířila okruh lidí a společností, kteří mají zákaz vstupu do Evropské unie. Embargo je uvalené na obchodní transakce ve čtyřech odvětvích – zbraně, vyspělé technologie, energetiku, kam patří těžba ropy a plynu, a kapitálový trh.
V této souvislosti upozornil Hospodářské noviny bývalý český premiér a šéf společnosti Vae Controls Mirek Topolánek na to, že evropské sankce budou pro firmy v Evropě znamenat ušlé příležitosti na ruském trhu. Navíc Moskva ve středu v oficiální zprávě uvedla, že sankce jsou „destruktivní a krátkozraké“ a povedou mimo jiné ke zdražení energií v Evropě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
