Podle trojice vyjednávačů Evropského parlamentu, delegáta Evropské lidové strany Elmara Broka, zástupce eurosocialistů Roberta Gualtieriho a jeho belgického liberálního kolegy Guye Verhofstadta by text smlouvy nemusel být v souladu s existujícími smlouvami o EU. Kvůli odporu Británie se tak některé členské země EU rozhodly vydat cestou mezivládní dohody mimo komunitární právo.

Rozpor se zakládajícími smlouvami EU

Zástupci Evropského parlamentu označují návrh smlouvy za nepřijatelný především pro rozpor s platnými zakládajícími smlouvami EU a komunitární metodu rozhodování.

„Konkrétně návrh nezaručuje, že rozhodnutí implementující novou dohodu budou přijímána prostřednictvím běžných procedur stanovených unijními Smlouvami a zajišťujícími řádnou demokratickou kontrolu a odpovědnost,“ varují zástupci europarlamentu.

Zástupci EP ve svém společném prohlášení vyzývají k tomu, aby Evropský parlament využil všech politických i právních nástrojů, které má k dispozici, a bránil právo EU a roli unijních institucí.

Soudní dvůr EU: řešíme pouze právo EU

„Meritum je v tom, že touto smlouvou se mezi sebou nezavazují členské státy EU, ale státy, které, jakoby náhodou, jsou i v EU, a zavazují se, jak budou postupovat v EU. EU jako subjekt je tady jen pasivním divákem, což údajně hodně vadí Evropské komisi a Evropskému parlamentu,“ řekl ParlamentnímListům.cz odborník na evropské právo, pracující ve státní správě, který s tímto ohledem ale nechtěl být jmenován.

Navíc Soudní dvůr EU 30. června 1993 ve spojené věci C-181/91 a C-248/91 Parlament v. Rada a Komise (tzv. rozsudek Bangladesh) rozhodl, že instituce EU jsou při své činnosti vázány výhradně právem EU: „Akty zástupců členských států, kteří jednají nikoliv jako členové Rady, ale jako zástupci svých vlád vykonávající tímto způsobem společně své pravomoci, nemohou být ze strany Soudního dvora přezkoumávány z hlediska jejich souladu s právem.“

Právník kritizuje, že Soudní dvůr EU jako orgán EU má být zapojen v mechanismech smlouvy, ačkoli smlouva je přijímána mimo právo EU. „To je asi jako kdyby Austrálie řekla, že pro spory mezi australskými občany je příslušný okresní soud v Chomutově, a zapomněla se předem zeptat okresního soudu v Chomutově a České republiky, zda s tím souhlasí. Tohle ustanovení je v rozporu s primárním právem, to znamená, že ho fakticky mění. Což by šlo při stejném okruhu smluvních stran (pozdější právo ruší – v případě rozporu – starší právo, lex posteriori derogat priori). Ostatní ustanovení se s primárním právem míjejí, existují vedle něj, ale nedá se říct, že by mu odporovaly nebo ho měnily,“ komentoval věc právník.