Co s členstvím v EU?Anketa
Souhlasíte s myšlenkou, že ODS podvedla voliče a ti jí to spočítali a kvůli tomu, že neplnila program, v ní ztratili důvěru?
Zpytování svědomí, co bylo v minulosti, je důležité pro náš pohled do budoucna, ale nemělo by být prázdným sebemrskačstvím. Veřejnost přestala věřit, že jsme v řešení některých otázek dostatečně kompetentní. To bylo způsobeno jak některými kroky, tak i tím, jak jsme tyto kroky komunikovali, nebo spíš nekomunikovali. Jako příklad uvedu, že ODS byla od počátku vnímána, a to i lidmi, kteří ji nevolili, jako strana, která má nejlepší a nejpropracovanější recept na řešení ekonomických problémů naší země.
Tuto dominantní pozici jsme ztratili už v době předchozí vlády, na níž se podílela ODS. Bohužel se nám nepodařilo trend obrátit. ODS bývala stranou ekonomů, kteří se z ní ale v průběhu uplynulých let hodně vytratili. I to je třeba vnímat a říkám to jako rozhodně ne-ekonom.
Další věc je, jakým způsobem ODS vystupovala před veřejností. V některých ohledech jsme bohužel působili jako uštvaní gumáci zavření ve svých kancelářích řešící nějaké problémy, ale zmizeli jsme z ulice a nevysvětlovali. Když se nám podařilo nadechnout a ukázat, že umíme skutečně spravovat naši zem řádně a k jejímu prospěchu, pak jsme to zastínili jiným problémem. Dám příklad. Já myslím, že Nečasova vláda se během období povodní nadechla a ukázala, že je dokáže kompetentně řešit. A myslím, že vláda získala respekt napříč politickým spektrem, i u vlastních odpůrců. Nezaznamenal jsem žádný negativní opoziční hlas na to, jak se vláda snažila pomoci lidem postiženým povodněmi. Události z června letošního roku však toto naše úsilí zcela vymazaly.
Mgr. Tomáš Chalupa
Mluvil jste o tom, že jste byli zavření v kancelářích. Šlo tedy o špatnou mediální komunikaci?
Je nám vyčítáno, že jsme měli špatnou mediální politiku. Jako člověk, který v médiích působil - ale nevím, jestli je ještě znám - si myslím, že toto je sice jenom jedna, ale určitě pravdivá část celého problému.
A není to tedy o tom, že voliči ODS neviděli, že by se měli lépe? Že neviděli, že by pro ně ODS něco udělala nebo jim ulehčila? Zvyšovali se daně, založení firmy u nás trvá pořád dlouho. Administrativa je pořád poměrně složitá. Také ODS schválila přímou volbu prezidenta a pak si stěžovala, že prezident se širším mandátem se chová autoritativněji jako přímo zvolený prezident... Není problém, že ODS opustila své nejzákladnější principy?
Mám pocit, že v některých ohledech ustoupila, a v některých bodech na svých pozicích setrvala, ale nedokázala svou vůli veřejnosti sdělit a pozitivně prezentovat. Vy jste uvedl některé negativní příklady, ale já myslím, že naše země se během vlády ODS posunula dopředu. Vládě se ale nepodařilo vysvětlit, ale v době krize jsou opatření, která zkrátka musíte udělat. Nedokázali jsme ale tak trochu churchillovsky vyjít před veřejnost a říct: „Naší zemi teče do bot, je potřeba něco udělat. Nepopulární opatření jsou dočasná, ale udělat se musí.“
Nedokázali jsme občanům sdělit, že se řada věcí zjednodušila. Uvedu jenom jeden příklad z mého bývalého rezortu, tedy ministerstva životního prostředí. Tvrdím, že za poslední roky se nám podařilo nejrozsáhlejší zjednodušení environmentální legislativy a podařilo se ulehčit život občanům. Vezměte si jenom vyhlášku o kácení zeleně. Přitom zjednodušila milionům lidí život, protože dosud musely procházet absurdní úřední procedurou, i když výsledek řízení byl nakonec stejný. A není pravda, že kvůli tomuto opatření se nějak vymýtila zeleň na soukromých pozemcích. To vůbec. Ale ubylo 70 procent administrativní agendy a buzerace lidí. Je to drobnost, je to jeden střípek. Sám si teď zpětně říkám, jak jsem mohl lépe komunikovat, co podařilo pozitivního. Otázkou také je, zda o tyto pozitivní zprávy je dnes v médiích zájem. Ale na to se nemůžeme vymlouvat.
Psali jsme:
Nepovažujete období od minulého podzimního kongresu, kdy zde bylo velké varování z krajských voleb, za ztracenou příležitost ještě něco napravit? A jakou cítíte odpovědnost jako místopředseda strany?
Co se týká odpovědnosti, tak jsem byl první, kdo po volbách řekl, že celé grémium má podat demisi. Dále jsem řekl, že o mé kandidatuře do vedení se budu bavit pouze v případě, kdy budu mít podporu regionu. Tím také říkám, jaká bude má role na kongresu.
Jakou vidíte budoucnost ODS?
ODS se mění. Konzervativci říkají, že každá změna je vždy k horšímu, ale já se snažím být optimista. Myslím si, že je zde velká šance, aby se ODS znovu nadechla a podívala se dopředu. ODS je stranou, která tu je dvacet let a která je nejvíc ze všech politických stran spojena s tím, jak se tato země změnila po listopadu 1989. Není pravda, že se zde žije hůř než za komunismu. To prostě není pravda.
Co očekáváte od budoucí vlády?
Když vidím, co všechno slibuje vláda a jaký se budeme dále zadlužovat, tak si nemyslím, že to bude zrovna nejšťastnější období pro naši zemi. Navíc nás čeká období eurohujerismu. Ale voliči takto rozhodli a je třeba to respektovat.
Jakou nyní vidíte svou vlastní budoucnost v politice? Byl jste starostou Prahy 6, poslancem, pak ministrem. Nyní žádnou veřejnou funkci nemáte...
Po nějakých 16, 17 letech, co jsem pracoval ve veřejném sektoru, se nyní dostávám do sektoru privátního. Přiznám se, že si teď trochu užívám, že jsem nyní už spíše osobou soukromou. Mám nějaké projekty, kterým se věnuji. Jeden projekt mám pro jedno rakouské nakladatelství. Velmi mě to baví. Nemohu říct, o co konkrétně jde, snad jen to, že se nejedná o projekt s vazbou na veřejné peníze u nás ani v EU a že to vůbec nesouvisí s aktuální českou politikou.
A nechcete se někdy vrátit do aktivnější politiky?
V životě se nemá nikdy říkat nikdy, ale dnes je to o tom, že v ODS jsou nové tváře, které se chtějí profilovat a mají dostat šanci. Některé preferuji víc, některé míň. Tak, jako já jsem respektoval, že pan Humplík se stal předsedou Prahy a porazil mě o pár hlasů, tak já teď nebudu chodit a házet mu klacky pod nohy. Hned po volbě jsem mu podal ruku a nabídnul pomoc. Těm lidem, kteří nyní mají právo a šanci převzít otěže ODS a posunout jí dál, jsem připraven nabídnout spolupráci. Do žádné jiné strany neodcházím. Jsem v ODS přes dvacet let a nehodlám na tom nic měnit.
Mluvil jste o nových tvářích. Co říkáte těm názorům, že by ze současného vedení už nikdo neměl kvůli volební mu debaklu obhajovat svou pozici?
Považuji za nesmysl, aby se ve straně někdo volil do funkce jen podle toho, zda je „nový“ nebo „starý“. Jde o to, zda přinese vizi, nějaký koncept, zda bude mít odvahu říci: já za to chci nést odpovědnost. Neznám žádný důvod paušalizovat, proč by někdo někde neměl být. Je to o individuálním rozhodnutí každého z nás. Současný předseda Martin Kuba už jasně deklaroval, že do vedení ODS kandidovat nebude. To ale neznamená, že máme zapomenout na obrovské množství práce, které v posledních měsících, nejtěžších v našich dějinách, pro ODS odvedl. A nejen on.
Jestli není důvodem, to, že když už byl někdo ve vedení, tak ukázal co umí. A výsledkem je něco přes sedm procent ve volbách...
Bavme se o konkrétní osobě, zda ta či ona dělala něco špatně, nedělala vůbec nic, nebo se jí podařily pozitivní věci. Zda to je člověk, za kterým něco a zda především do budoucna něco nabízí.
No a vy si myslíte, že ze současného vedení tam je někdo, kdo by tam měl zůstat a kdo tu vizi nabízí a neměl by tam chybět?
Kdyby jste to vzal ad absurdum, tak byste musel říkat, že Jarda Kubera, který je úspěšnou stálicí ODS a je členem Grémia ODS, by tam už být neměl. To je přece nesmysl. On naopak musí být součástí ODS, tak jako posledních dvacet let. To platí podle mě i pro další lidi, kteří tam jsou a záleží jenom na nich, zda tu roli přijmou. Já nebudu nikomu přes média vzkazovat, aby tam byl, nebo nebyl. My navíc na kongresu – aspoň doufám - nebudeme volit dle zásluh, ale podle síly vize, kterou daný kandidát předloží.
Mluví se o tom, že zvolení Petra Fialy předsedou ODS je už hotová věc...
Sledoval jsem jeho počínání už v době, kdy se začínala po listopadu formovat studia politologie a kdy jsem se ještě neangažoval v politice. To, co dokázal jako rektor univerzity a posléze i jako ministr školství, si zaslouží hluboké uznání. Mimochodem žádný z členů kabinetu nezískal v tomto sboru tak rychle, takřka okamžitě respekt, jako on. Ale znovu říkám: nevolíme za zásluhy, ale dle toho, co kdo nabízí do budoucna. Petr Fiala nabízí jasnou, srozumitelnou vizi rozvoje ODS a velmi si této osobnosti vážím.
Co paní Němcová?
Mirka Němcová je nepochybně výraznou postavou ODS, již nejméně od roku 1997. Prožila s námi dobré i zlé. Jaké dnes má šance stanout v čele strany neumím odhadnout. Podle množství nominací to spíše vypadá na pana Fialu, ale nezapomínejme, že na kongresu volí každý sám a množství nominací ještě nemusí nic znamenat. Koneckonců máme mnoho takových příkladů z minula.
Kdyby neuspěla na předsedkyni, bude podle vás místopředsedkyní?
Na to se musíte zeptat jí, zda by měla vůbec zájem. Ale jak jí znám, vždy si stojí za svým, pevně a rozhodně. A její vyjádření o jakou funkcí se uchází a že jen o předsednickou, žádnou jinou, je jasné a jednoznačné.
Psali jsme:
Jan Zahradil oznámil svůj záměr kandidovat na prvního místopředsedu ODS. Jak se na to díváte jako člen pražské ODS, která dala nominaci Bohuslavu Svobodovi, a současně jako Zahradilův kolega z ODS Prahy 6? Kdo je vaším favoritem?
Honza Zahradil je člověk, se kterým se znám už možná dvacet let. Je mužem s významnou politickou kariérou, byť jednostranně orientovanou. Je výraznou tváří ODS. Když jsme se bavili o tom, kdo by ve vedení měl či neměl být, tak pro něj platí to samé jako pro Jardu Kuberu. Snad mu to, že patří k nejdéle sloužícím politikům uvnitř ODS, neublíží.
Myslíte si, že má ještě význam usilovat o smíření mezi Václavem Klausem a ODS?
O mě je známo, že jsem v ODS vždy patřil k takzvaným klausovcům, což je dáno z části osobou Václava Klause a z části principy, které zastává. Jsme konzervativní strana, která by měla mít dobré vztahy se svými otci zakladateli. Mě velmi trápí, že ty vztahy mezi ODS a Václavem Klausem jsou takové, jaké jsou. Netrpím černobílým pohledem a nemyslím si, že ten problém je pouze na jedné straně. Ta situace je vzájemná a je třeba hledat řešení, které bude o posunu na obou stranách. Tak jako Václav Klaus vyčítá ODS některé nepřijatelné kroky, často právem, tak i já vidím některé kroky Václava Klause, které mě mrzí, a zvlášť v době, kdy ODS byla v tak složité situaci, ve které byla. To je ale minulost, ale musíme se dívat dopředu.
Dám vám jiný příklad. Vždy jsem na výkonné radě patřil k ostrým kritikům Mirka Topolánka. Mnozí kolegové vám potvrdí, že nebylo neobvyklé, že u některých bodů na výkonné radě hlasoval Chalupa sám proti či jen s hrstkou lidí. Klasickým příkladem je Lisabonská smlouva. Kmotrovská terminologie byla chyba. Po čase ale vidím čím dál víc, že Mirek Topolánek byl předsedou ODS, který měl vizi. Ne vždy jsem jí sdílel, spíše nikoli, ale tuto vizi měl. Nebyl beztvarý ani bezbarevný. Měl odvahu se postavit za své kolegy. Je to člověk, který si zaslouží respekt. Jsem velmi rád, že jsem mu to po letech mohl říct.
Co má ODS nyní dělat, aby se dostala tam, kde vždy byla, tedy mezi dvěma nejsilnějšími politickými stranami a lídrem pravice? Váš kolega Jirsa říkal, že by teď ODS měla tvrdě hájit své ideové fundamenty a bude pro ni přínosné, že nebude muset dělat politické obchody a kompromisy. ODS bude muset opět najít pevnou skupinu voličů, jejichž zájmy bude hájit....
Těch věcí je hrozně moc. Jednou věcí je, jak správně říká kolega Jirsa, že bude muset definovat, co je ta naše víra, jazykem, kterému lidi rozumí. To sdělení může být od akademika, ale ne pro jen akademiky. Musíme využít opozice, abychom byli ve sněmovně vidět a slyšet. Máme skvělé řečníky, kteří se dokáží vyrovnat i tak vynikajícímu řečníkovi, jako je Mirek Kalousek. Nesmějí se bát.
A ne jenom ve sněmovně, ale říkat to i po celé republice. Letos nás čekají troje volby a komunální volby jsou pro ODS naprosto klíčové. Pokud někdo říká, že nejvyšší meta byly sněmovní volby, tak to tak není. Komunální volby jsou tisíckrát těžší úkol. Tento kongres musí poslat jasné poselství našim komunálním politikům, že za nimi stojíme, že si jejich práce vážíme, že když na ně někdo plivne jedovatou slinu, takže se nebudeme hned tvářit, že je neznáme. Všichni známe příběhy politiků, kteří sešli na scestí a v politice už nemají co dělat, ale i neskutečně mnoho příběhů lidí, kteří na scestí nesešli, ale stali se obětí nějakého politického či mediálního boje.
Komunální politici musí vědět, že jejich hlas bude slyšen i v centrále ODS. O to jsem se velmi snažil v době svého místopředsednictví. Mohu říct, i když jsem třeba v řadě věcí mohl udělat tisíckrát víc, že nikdy v minulosti se se starosty a zastupiteli ODS nemluvilo tolik jako v době mého místopředsedování. Jejich hlas zněl, dostávali informace a mohli se k všemu vyjadřovat. Ta intenzita komunikace byla historicky největší a je třeba v tom pokračovat. Je třeba vědět, že oni se mohou opřít o nové vedení a my se můžeme opřít o ně. Nyní můžeme počet primátorů statutárních měst spočítat na prstech jedné ruky, před osmi lety nestačily prsty na dvou rukách. To je varování.
Psali jsme:
Co jako exministr životního prostředí říkáte na budoucího ministra Richarda Brabce?
Osobně ho neznám, těžko mohu soudit. Nese s sebou minulost úspěšného manažera. Doufám proto, že bude nalézat racionální řešení mnohých problémů, která přetrvávají. Odpadová legislativa, ovzduší v Moravskoslezském kraji a zároveň nelikvidace jeho průmyslu, zákon o Šumavě dávající šanci rozvoje těm, kteří na Šumavě v souladu s přírodou po generace žijí. To jsou jedny z úkolů, které ho čekají a jsem zvědav, jak se s nimi popasuje. Moc bych mu přál, aby měl dostatečně silnou podporu svých kolegů v tom, že ne vše, co přichází z Bruselu, je geniální. V oblasti životního prostředí spíše nikoli a mít právo a odvahu říkat ne by bylo skvělé. Vidím-li ale eurohujerské věty koaličních lídrů, pana Sobotky či Zaorálka, jsem spíše skeptik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
