Jaké máte dojmy ze středečního projevu José Manuela Barrosa na plénu europarlamentu? Nepřesvědčilo vás to třeba k ještě větší razanci proti těmto výmyslům EU?

Trvám na tom, že datum 12. září bychom si všichni měli velmi dobře zapamatovat a stejně tak i výsledek Barrosova tzv. projevu o stavu unie, protože tam bylo zcela na syrovo, ostře bez jakýchkoliv úhybných manévrů Evropské unii sděleno, jakým směrem si Evropská komise přeje, aby se vývoj ubíral.

Pro mě tam zásadní hlavně jedna věc. Evropská komise byla vždycky koncipována jako servisní, obslužný orgán a instituce, která slouží členským státům a Evropská komise jim podléhá, tak včera Barroso vystoupil naprosto dominantně a připomínalo to, že tahle instituce se definitivně utrhla ze všech řetězů, dostala se do nekontrolovatelné polohy a teď všem v Evropě říká, jak to bude.

To, co Barroso ve středu jednoznačně provalil, je pro mě v konfliktu se samotnou Masarykovou ideou české státnosti a suverenity, což je pro mě naprosto primární. Moje odpovědnost politická i lidská je odpovědnost nejen k budoucnosti, ale i odpovědnost a hluboká pokora k minulým generacím.

A mají dnes vůbec národní státy páky k tomu, aby komisi zase přivázali k onomu řetězu?