Překvapilo vás rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že vazba Davida Ratha byla příliš dlouhá a že porušila jeho základní práva?
To je složité komentovat, když neznám přesné zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu. Pokud vycházím z toho, co uvádějí média, Ústavní soud napadá to, že vrchní soud dostatečně neodůvodnil prodloužení vazby. To je obecně problematické, protože soudy se tím zabývají velmi povrchně.
Ale je podle vás rok a půl dlouhá vazba vzhledem k důvodům obvinění a k množství vyslechnutých svědků nějak mimořádná?
Musíme vycházet z trestního řádu. Jestliže trestní řád umožňuje délku vazby prodlužovat, jsou tam samozřejmě dané lhůty, nemůžeme mluvit o tom, že vazba je nepřiměřeně dlouhá. To musí odůvodnit soudce, který rozhoduje o jejím prodlužování a který by měl, stejně jako další orgány činné v trestním řízení, v každém stádiu trestního řízení posuzovat, jestli důvody vazby nadále trvají. Pokud se domnívá, že nadále trvají, může prodlužovat, a je záhodno, aby ji klidně prodlužoval. Ale bohužel neznáme důvody rozhodování vrchního soudu, proč nechával pana Ratha ve vazbě. Ústavní soud uvádí, že nebylo dostatečně zdůvodněno, proč David Rath zůstával ve vazbě i ten poslední půlrok.
Fotogalerie: - Koaliční smlouva podepsána
Jak vůbec hodnotíte průběh vyšetřování různých korupčních a hospodářských kauz, jako je CASA, pandury, gripeny, Mostecká uhelná? Proč vyšetřování případů, ve kterých figurují politici, trvá tak dlouho a často vyšumí do ztracena?
U velkých hospodářských kauz, jako je H-System nebo KTP Quantum, je problém v tom, že tam je velké množství poškozených. A pokud postupujeme přísně podle trestního řádu, musí policejní orgán vyslechnout všechny poškozené. A při tisících nebo dokonce desetitisících poškozených se nelze divit, že vyšetřování trvá tak dlouho.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
Podobně vysvětlovala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, proč se vyšetřování případů, kde je hodně poškozených, tak dlouho vleče. Říkala, že není možné, jako v jiných zemích, odsoudit pachatele prokázáním jednoho nebo několika trestných činů, uvěznit ho, a pak šetřit jeho ostatní zločiny. Problém spočívá podle ní v tom, že státní zástupce podle trestního řádu je povinen vést trestní stíhání o všech trestných činech, které spolu souvisí, současně, což prodlužuje vyšetřování.
To je ale problém legislativní.
Psali jsme:
To ano. Teď jste už ale politik, takže můžete podobné problémy, které brzdí vyšetřování a odsouzení pachatelů, řešit?
To samozřejmě mohu, ale návrh musí získat poslaneckou většinu, abychom změnu také mohli být schopni prosadit. Po měsíci v Poslanecké sněmovně není možné toho moc udělat. Musíme počkat, až bude ustavena nová koaliční vláda a pak začít prosazovat svoje priority.
Fotogalerie: - Karlův tříkrálový projev
Mne by právě zajímalo, jestli tenhle problém vidíte jako prioritu?
Ano, vidím, protože orgán činný v trestním řízení musí postupovat podle trestního řádu a podle zákonů. To znamená, že o všech kauzách a o kauzách všech obviněných se musí konat společné řízení. A některou osobu z něj může vyloučit pouze tehdy, pokud jsou k tomu dány důvody. Když si vezmete ty velké kauzy, jako je KTP Quantum, kde bylo několik tisíc poškozených a šlo řádově o stovky milionů korun, a když víme, že pro odsouzení pachatele v nejvyšším odstavci je výše škody, která přesahuje pět milionů korun, tak kdyby bylo možné vzít deset, patnáct poškozených, aby škoda přesáhla těch pět, deset milionů korun, a provést řízení, tak by cesta k odsouzení byla samozřejmě časově o měsíce, možná roky kratší, než tomu je doposud. Kauza KTP Quantum nakonec odsouzena nebyla, protože se na ni vztahovala loňská amnestie exprezidenta Václava Klause.
Jak si vysvětlujete, že když se léta kritizuje nepřiměřená délka soudních jednání, dokonce byla hlavním Klausovým argumentem pro zastavení trestních stíhání závažných hospodářských kauz, které trvaly déle než osm let, proč už dávno zákonodárci trestní řád neupravili, aby zrychlili průchod spravedlnosti?
Bohužel u nás je problém, že legislativa reaguje až na to, když něco hoří. To znamená, že nepředchází problémům, ale začne je řešit až tehdy, když nastanou. Příkladem je lihová aféra. Všichni, celníci i policejní orgány dnes přiznávají, že zřejmě věděli, že jsou tady nelegální výrobny lihu, ale nikdo se tomu dostatečně nevěnoval. Až když jsme tady měli tři desítky mrtvých, tak na to nastoupily orgány činné v trestním řízení a pak i zákonodárci dokázali poměrně rychle reagovat. Vzniklý zákon o značení lihu je však špatný a diskriminuje malé výrobce.
Kdyby v tomto případě měla kauza Rath posloužit k tomu, aby se něco změnilo, bylo by jen dobře. Ale bylo by také dobré, kdyby Ministerstvo vnitra, potažmo Policie České republiky, udělaly rozbor kauz, které skončily amnestií prezidenta republiky, a odůvodnily, proč policie nemohla vyšetřování skončit dříve než po několika letech.
Na druhé straně tu máte desetitisíce lidí, kteří amnestií přišli o majetky, a to nenávratně. Mohou se sice soudit v civilním řízení, kde to důkazní břemeno je na nich, ale kdo z nich si dnes může dovolit další soudní řízení?
Psali jsme:
Věříte tomu, že díky emancipaci policie a státního zastupitelství nastává jiné klima v souvislosti s odhalováním závažných hospodářských kauz? A že některé případy obviněných i uvězněných bývalých politiků budou pro ty současné natolik odstrašující, že si sami dají pozor, aby už se podobných věcí nedopouštěli?
Pokud jde o politiky, myslím, že ty kauzy za poslední dva roky je musely natolik už vystrašit, že by se měli chovat morálněji a v souladu se zákonem. Ale co se týče hospodářských kauz, tam se bohužel nic nezmění, pokud se nezmění legislativa. To znamená, pokud půjde o vyšetřování podvodných jednání, kde budou desítky, stovky nebo dokonce tisíce poškozených, vyšetřování bude trvat řádově měsíce a roky.
Co říkáte tomu, že vládní koalice chce přijít s průlomovým zákonem na odčerpávání nelegálního majetku, podle kterého by měli stíhaní lidé, kteří policii nedokáží doložit původ svých peněz a dalšího majetku, zaplatit stoprocentní daň?
Takovou iniciativu bych podpořil, protože je mnoho lidí, kteří získali peníze nelegální cestou a pak je využívají i k tomu, že si z nich platí nejlepší právníky. Peníze protečou tímto směrem.
Ale i dnes přece může policie zabavit majetek pocházející z trestné činnosti…
Ano, ten majetek se zabaví a čeká se do pravomocného rozhodnutí soudu, který vysloví propadnutí.
Jak často k tomu dochází? Známe případy jako H-System, kde majetek, i když byl obstaven, záhadně mizel.
U nás zajištění majetku u obviněných osob dělají orgány činné v trestním řízení teprve tři, čtyři roky a víceméně se to stále učí. Na útvarech s celorepublikovou působností, jako je Útvar odhalování korupce a finanční kriminality nebo Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, už ten problém není, tam jsou specialisté, kteří to umí.
Na krajích už se to také naučili, teď jde ještě o to, aby to uměli policisté na základních útvarech, respektive na bývalých okresních kriminálkách, a pracovali s tím. Předpokládám, že v horizontu dvou let už to nebude problém na straně policie, ale na straně soudů, které budou muset rozhodovat. A bohužel z mých zkušeností vím, že soudům trvá poměrně dlouho, než si osvojí novou legislativu a začnou ji používat v rámci svých rozhodnutí.
Psali jsme:
Tajné služby upozorňují už léta na prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, orgánů činných v trestním řízení i justice. Přetrvává u policie stále tento problém, nebo už si vytvořila kontrolní mechanismy, které vliv zločinu na policii omezují?
Samozřejmě to existuje a existovat bude. Jde o to, do jaké míry to bude ovlivňovat chod této země. Stát hospodaří s majetkem bilion korun, takže určité skupiny osob se budou snažit ovlivňovat toky těchto peněz. Jde o to, aby prorůstání organizovaného zločinu nebylo na takové úrovni, jak je tomu dnes.
Co byste jako odborník, který má na rozdíl od většiny poslaneckých kolegů zkušenosti z práce policie, rád prosadil do legislativy?
Samozřejmě obstavování majetku osob, které jsou podezřelé z daňových úniků nebo hospodářské trestné činnosti a také přenesení břemena dokazování původu majetku v případě nevysvětlitelného zbohatnutí konkrétních osob. Bylo by potřeba, aby dokazovací řízení o původu majetku nebylo na orgánech činných v trestním řízení, ale aby osoba byla povinna vysvětlit, jak nabyla majetek, u kterého je podezření, že může být i nelegální. Zde si vzpomínám na jedno motto z nástěnky hospodářské kriminálky: Někteří lidí si žijí v přepychu jen pro nedostatek důkazů. A to stále platí.
Souhlasíte s tím, že v případech, kdy někdo nebude schopen prokázat, jakým způsobem majetek nabyl, by mu měl majetek propadnout, nebo by měl být stoprocentně zdaněn, jak navrhuje sociální demokracie?
Výsledek je stejný. Ale vypadá to lépe, když se řekne, že to stát zdaní, než že jim ho sebere. Ale pokud někdo není schopen prokázat nabytí svého majetku, bylo by na místě, aby o takový majetek přišel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
