Při slyšení v horní parlamentní  komoře, které prosadili iniciátoři petice Zachraňte lázně Kyselka, se mnozí senátoři netajili svým překvapením nad tím, co se kolem zbědovaných lázní děje. Nešetřili silnými slovy, ale nakonec se dopracovali pouze k dalším proklamacím, že je nutné lázně zachránit. Mezi mnoha  projevy bylo výjimkou vystoupení senátora Jana Horníka (STAN), který se zabýval konkrétními fakty, za jakých se u nás vlastně těží podzemní vody. Mimo jiné hovořil o možnosti novely zákona o vodách.

ParlamentníListy.cz ho proto požádaly o bližší informace. Zajímalo nás především, jak dalece je novela zákona reálná: “Zákon o vodách, lázeňský zákon a případně další zákony by zřejmě nebylo třeba vůbec měnit, stačilo by využít současnou legislativu, konkrétně ustanovení zákona o vodách, které odkazuje na lázeňský zákon, v němž je řešen poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody. V § 20 je ustanoveno, že výši poplatku stanoví vláda nařízením. V současnosti platí nařízení vlády, jimž výše poplatku za přírodní minerální vodu  činí 3,- Kč za 1000 litrů (0,003 Kč za 1 litr vody). Tento poplatek se stává součástí státního rozpočtu. Stačilo by proto vydat nové nařízení vlády, které by stanovilo poplatek třeba na 30,- Kč za 1000 litrů, tedy pouhé tři halíře za litr vody  a nemusel by se vůbec měnit zákon. Takže na první pohled desetinásobné zvýšení poplatku při skutečnosti, že činí tři  halíře za litr této vody, už nevypadá tak drasticky a spíše se jeví jen jako kosmetická úprava poplatku. Proto si dovedu představit jeho navýšení až na úroveň cca 300,- Kč za 1000 litrů vody (30 haléřů za litr vody). Když se balená minerální voda v průměru prodává za zhruba deset korun za litr, byl by poplatek za tisíc litrů odebrané minerální vody splacen prodejem třiceti litrů balené vody,“ argumentuje Jan Horník.