Sebrat peníze Jakešovi, přidat obětem? Soudruzi se budou bránit

Problém je už v tom, že nynější zákon o třetím odboji, kvůli němuž bylo 11. února ve sněmovně poměrně rušno, alespoň možný nástin možnosti odebírat bývalým funkcionářům KSČ peníze, neuvádí.

„Určité finanční odškodnění (nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky) přinesl například zákon č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů," píše se v zákoně o účastnících protikomunistického odboje a odporu proti komunismu. O tom, jak by ale mohli čerpat vybrané peníze od funkcionářů KSČ lidé, kteří proti zločinnému režimu bojovali, není v zákoně ani slovo.

Marek Benda: Je to jen nápad. Byl by to Jakeš? Nevím

„Je to jednoduché. My jsme nyní v prvním čtení přijali normu, kterou už kdysi připravili senátoři, levicová většina v horní komoře jej však po doplňovacích volbách stáhla," vysvětlil serveru ParlamentníListy.cz poslanec ODS a místopředseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda. Podle něj ale nápad na odebírání peněz tento zákon neobsahuje.

„Je to jen nápad, nad nímž jsme se v koalici sice bavili, ale nic konkrétního pro to zatím neudělali. Bohužel někdo z koalice tento ´nástřel´ vynesl ven a pak to zveřejnila média," řekl dále redakci Benda. (S informací jako první přišla Mladá fronta Dnes - pozn. red.) Benda také vysvětlil, že nápad má kopírovat legislativu Polska.

„Ale v tuto chvíli k tomu nic konkrétního nevím. Myslím však, že i ve výboru budeme posuzovat normu tak, jak je, bez pozměňovacích návrhů. Já bych byl ale spíše pro to, když už se dohodneme funkcionářům někdejší KSČ něco brát, abychom vytvořili pro to jiný zákon. Vůbec však nevím, jestli to bude uskutečnitelné," řekl dále Benda. Stejně tak neví, komu konkrétně by se měly peníze odebírat a jaká částka a z čeho by to byla. "Jestli by to byl Milouš Jakeš, anebo někdo jiný, tak to fakt nemáme ujasněno."

Problém je Ústavní soud

Benda ale míní, že ani ostatní poslanci nebudou čekat na to, až se nápad takzvaně dostane na papír a zvednou ruku pro ten původní návrh. „Myslím, že na debatu k tomu dojde, ale nebude se čekat, až k tomu dotvoříme legislativu," doplnil. Upozornil však, že by i tak byla norma takzvaně na vodě. „Mohlo by to skončit u Ústavního soudu," dodal.

Přesně i to si myslí politolog Miroslav Mareš. „Myslím, že něco podobného nemůže projít. Skončilo by to nejen u Ústavního soudu, ale především u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tam by ti lidé, kterých by se odebírání na platech či důchodech týkalo, nesporně uspěli, neboť tento soud jde sice proti extrémní pravici, ale nikoliv proti extrémní levici," podotkl Mareš.

Podobné to je podle Mareše i se zákazem KSČM. Ve hře je totiž návrh na protiprávnost strany a zákazu jejího působení, kterou vypracoval senátor Jaromír Štětina a pracuje na ní také ministr vnitra Radek John. „Pokud by naše justice zakázala působení KSČM, nepochybně by komunisté uspěli s dovoláním právě ve Štrasburku," dodal. Přiznal však, že mu není známo, jak "to funguje" v Polsku.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petra Gazdíka ale koalice má skutečně legislativní návrh, pocházející z Polska, na stole. I on je ale názoru, aby napřed prošel stávající zákon o třetím odboji a pak by se teprve koalice pouštěla do "polské" normy. ,„Problém je v tom, že nechceme, aby prvotní zákon o třetím odboji kvůli pozměňovacímu návrhu spadl pod stůl jen kvůli žalobě k Ústavnímu soudu. Takže se budeme bavit o novém zákonu. Kdy jej ale připravíme, tak to fakt nyní neřeknu. Nevím to," řekl ParlamentnímListům.cz Gazdík. Ani jemu není ale jasné, koho by se měla norma týkat. "Víme jen, že půjde o srážkovou daň," připomněl.

Grospič: Do Štrasburku bychom skutečně se žalobou šli

Že by komunisté šli s případnou žalobou do Štrasburku, potvrdil ParlamentnímListům.cz místopředseda KSČM Stanislav Grospič. „Nepochybně bychom tak učinili," zmínil. „I ten zákon, který prošel 11. února prvním čtením, je protiprávní. V případě přijetí bychom využili všech právních prostředků, jak mu zabránit," upozornil.

Čtěte také:

Doktoři a nemocnice za socialismu? Komunisté láskyplně vzpomínají

„Postihovat na základě jakési kolektivní viny pouze komunistické funkcionáře a příslušníky StB nemá sebemenší logiku. I to jasně prokazuje účelový smysl tohoto vládního návrhu," odsoudila nedávno myšlenku pro ParlamentníListy.cz šéfka mediálního úseku a někdejší místopředsedkyně „rudých" Věra Žežulková. „Tento návrh, který zcela absurdně přichází více než 20 let po listopadu 1989, nelze vnímat jinak, než jako mstu vlády za oprávněně kritické postoje současné KSČM," dodala k tomu.

Čtěte více:

Žežulková (KSČM): Vláda chce zastrašit nespokojené občany

„Člověk nemá být pro svůj politický názor nějak stíhán," zdůraznil pak k zákonu jako celku předseda rudých třešní Vojtěch Filip v pořadu České televize Události, komentáře. Na zákonu o protikomunistickém odboji se mu údajně nelíbí „paušalizace", novela prý oceňuje i činy, které jsou v současné době trestné. Filip tak v Událostech, komentářích narážel na případ bratří Mašínů, kteří se z tehdejšího Československa doslova prostříleli do zahraničí.

Jandák: Myslím, že zákon nakonec neprojde

„Právě případ Mašínů ale mně nevadí. Já jsem přesvědčen o tom, že Mašínové nebyli zločinci, ale byli to vojáci. Pro zákon jako takový jsem proto ve sněmovně hlasoval a o jeho správnosti jsem nabyl stoprocentní přesvědčení, když k němu promluvila komunistická poslankyně Semelová," svěřil se ParlamentnímListům.cz sociálně demokratický poslanec Vítězslav Jandák.

Nechce však říci nic víc k tomu, jestli by byl i pro zákon, který by někdejším komunistickým funkcionářům bral a účastníkům odboje pak dával. „To teď není na pořadu dne. Já bych byl velmi rád, aby prošel zákon o třetím odboji jako takový, to ale měla udělat vláda už krátce po revoluci, že ho měla předložit, a ne až nyní. Přestože prošel prvním čtením, jsem ale skeptický, že nakonec projde i do třetího," doplnil Jandák. Myslí si, že to bude překvapivě ODS, kdo normu bude blokovat, ale neudělá to prý okatě.

Zda vůbec a podle jakého vzorce by se měly funkcionářům KSČ brát peníze, ale neví ani zřejmě zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) „My jsme ten zákon o protikomunistickém odboji připomínkovali, tak vím, že tam nic takového není. Od nás ale ten návrh podle polského vzorce nepochází, nevím, odkud se nechala inspirovat koalice," řekla ParlamentnímListům.cz pracovnice ÚSTR.

Výbory mají prodlouženou lhůtu 90 dní

O co v zákonu o protikomunistickém odboji jde? Podle návrhu by bojovníci proti komunismu měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě kladného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů.

Účastníci třetího odboje by tak mohli získat postavení válečných veteránů, přestože nebojovali jako vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé nepeněžní výhody, například ve zdravotní péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak.

Zákon 11. února prošel prvním čtením a jde nyní k projednání do výborů ústavně právního a výboru pro obranu a bezpečnost. Ty mají ale prodlouženou lhůtu na projednání 90 dní.

Související: