Už jen samotné uvádění nových ministrů do úřadů připomnělo, jak složité bude soužití v koalici mezi ČSSD a hnutím ANO. Nový šéf rezortu vnitra Milan Chovanec prohlásil, že nová vláda má v plánu navyšovat platy policistů a zapomenout nechce ani na hasiče. Ministr školství Marcel Chládek by zase chtěl pro příští rok do rozpočtu o tři až pět miliard víc, aby mohlo dojít k navýšení platů učitelů i k podpoře předškolního vzdělávání. Strážce státní kasy Andrej Babiš však kontroval vyjádřením, že zvyšovat platy učitelům, policistům a hasičům není moc dobrý nápad.
Na samotném startu fungování koalice je tak hned patrný střet mezi chystaným šetřením šéfa ANO a touhou ČSSD naplnit své předvolební sliby. „Vývoj tohoto sporu se dá odhadnout velice těžko, protože vůbec nevíme, co čekat od pana Babiše. Už dnes vidíme, že když má nějakou představu, tak si ji prosadí a stojí si za ní. Naopak je logické, že noví ministři se chtěli uvést něčím zajímavým, tak tohle přislíbili,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jakub Charvát z Katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha.
Babiš svou šetrností cílí na středopravicové voliče
„Pokud by si pan Babiš udržel tuhle rétoriku, která se snaží oslovovat středopravicové voliče, tedy rétoriku týkající se úspor a plýtvání peněz ze státního rozpočtu, tak si myslím, že to může být hlavní spor v této koalici. Protože to, co se řeší kolem Babišova angažmá v historii, ČSSD nevadí. Ale ohledně cílových skupin, kterým sociální demokraté naslibovali před volbami levicový program, může ke střetu dojít velmi brzy,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol z Vysoké školy CEVRO Institut.
Psali jsme:
Která z těchto stran je vám sympatická? (Výběr nových a menších stran kandidujících do EP)Anketa
Sobotkova vláda může fungováním připomínat tu Nečasovu
Nejde však jen o to, zda se bude některým dlouhodobě platově podhodnoceným profesím přidávat, nebo o to, aby ukázal ministr financí Andrej Babiš, jak je dobrý hospodář a umí státní finance řídit jako ty firemní. Jde i o to, že od vzniku koalice je sociální demokracie a především její předseda Bohuslav Sobotka vnímán jako ten, kdo ustupuje a podvoluje se požadavkům hnutí ANO. Pro voliče i členy ČSSD tohle poznání nemusí být dlouhodobě přijatelné.
Fotogalerie: - Babišovo ministerstvo
I podle politologa Jakuba Charváta to vypadá, že vítěz voleb nemusí mít v koalici hlavní slovo. „My už jednu takovou zkušenost máme z předchozího období, kdy nejsilnější pravicovou stranou byla ODS, ale fakticky to vypadalo tak, že tou nejsilnější vládní stranou je TOP 09. A do jisté míry to mohlo působit tak, že tu vládu řídí Miroslav Kalousek. Teď jako by se opakoval stejný scénář, jenom místo ODS tam máme sociální demokracii a místo Miroslava Kalouska máme pana Babiše,“ podotýká Jakub Charvát.
Haškovské křídlo čeká na vhodnou příležitost
Pokud by se sociální demokracii nepodařilo prosadit tyto své požadavky, mohlo by to mít pro její vedení vážné následky. „Jeden problém pro ČSSD by představovalo zklamání voličů, kteří volili její program právě s tím, že se budou různým skupinám přidávat peníze. A druhá rovina, která může panu Sobotkovi působit problémy, je to, že v momentě, kdy se sociální demokracii nepodaří přes pana Babiše prosadit nic ze svých slibů, tak se zvedne odpor v rámci sociální demokracie,“ myslí si politolog Petr Sokol.
„Musí se počítat s tím, že to haškovské nebo prozemanovské křídlo v ČSSD, které teď vypadá, že skoro neexistuje,čeká na vhodnou chvíli, aby začalo poukazovat na to, že vedení sociální demokracie je schopno za udržení vlády opustit minimálně částečně, a v některých oblastech úplně, své předvolební sliby. V tomhle existuje dvojí nebezpečí pro premiéra Sobotku,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Učitelům přidat jen tehdy, když se nebude ubírat jinde
Při předpokládané přetlačované mezi hnutím ANO, které chce především šetřit státní pokladnu, a ČSSD, jež by měla dostát svým předvolebním slibům, lze těžko odhadnout, na čí straně bude přízeň veřejnosti a komu bude jeho postoj přinášet voličské body. „Samozřejmě učitelé budou radši, když se jim zvýší plat a třeba o trochu méně se bude šetřit. A naopak zbytek veřejnosti asi nebude moc ochoten chápat, proč se přidává učitelům a šetří se na ostatních,“ poukazuje Jakub Charvát na to, že zřejmě zvítězí postoj dle rčení „bližší košile než kabát“.
Přitom je přesvědčen, že minimálně u učitelů existuje ve veřejnosti široká shoda na tom, že by měli být lépe finančně ohodnoceni, a tím si i zvednout respekt ve společnosti. „Ale pokud to bude postavené tak, že kvůli zvýšení platů učitelům půjde méně třeba na zdravotnictví, tak pak budou lidé radši, když učitelé nedostanou přidáno a nebude se ubírat jinde. Zato u policistů je to lidem asi jedno. A dokonce, když se mluví o tom, že by se jim měl zvýšit plat, tak lidé moc nadšení nejsou a nechápou, za co by měli policisté dostávat přidáno,“ říká politolog Jakub Charvát.
Na pilu může přitlačit víc Babiš než ČSSD
Názor na zvyšování platů, ať už jakýchkoli státních zaměstnanců, je podle politologa Petra Sokola typickou ukázkou rozdělení společnosti na lidi, kteří vyznávají spíše pravicové hodnoty, a na ty, co jsou spíš levicově smýšlející. „Když zvyšování platů učitelů spojíte s tím, že na to vezmete tam nebo tam, tak potom se názor pravicových a levicových voličů začne odlišovat, i kdyby se předtím shodli, že je třeba platy zvýšit. Přidat ano, ale za jakou cenu, na tom se už názory obou částí voličstva budou rozcházet,“ vysvětluje Petr Sokol.
O tom, komu by více prospělo setrvávat na své pozici, zda šetrnému ministru financí, nebo navýšení platů slibující ČSSD, má jasno. „Jednodušší je v tomhle pozice pana Babiše. Není premiérem a pokud by se vláda o něčem takovém hádala nebo se kvůli tomu dokonce rozpadla, tak zodpovědnost za neudržení koalice padne na největší koaliční stranu a jejího lídra, tedy ČSSD a Bohuslava Sobotku. To znamená, že dále v té přetlačované může zajít hnutí ANO bez toho, že by je to moc poškodilo,“ dodává politolog Petr Sokol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
