"Tři čtvrtiny v rámci populace mají s druhým pilířem problém, což znamená, že nesouhlasí s přispíváním do soukromého fondu, nebo do jakéhokoliv soukromého elementu. Znovu se na tom zračí pasivita, nedostatek informací, protože lidé si neuvědomují, že to může být i dobrovolná věc," komentoval výsledky spoluautor průzkumu Jakub Malý.

Potřebujeme kuratelu státu?

Podle něj je navíc patrné, že „jakmile za něčím nestojí stát, je přijetí u veřejnosti nižší, protože lidé se obávají absencí garancí a podobně", dodává Malý. Nedůvěra k reformě, kterou minulý týden přijala Poslanecká sněmovna, roste spolu s věkem respondentů. V praxi jsou tak lidé do 24 let méně pesimističtí než lidé nad 35 let.

Ovšem méně pesimističtí znamená, že v 73 procentech očekávají s penzijním věkem zhoršení své životní úrovně. Lidé nad 35 let se takto vyjadřují celkem v 82 procentech. A kolik že lidí tedy nedůvěřuje zmíněnému druhému pilíři? Je to plných pětaosmdesát procent.

Ovšem na druhou stranu v září vyšel v Lidových novinách průzkum společnosti Millward Brown, podle kterého má reforma důchodů podporu dnešní generace třicátníků. Dvě třetiny z nich pak prý hodlají využít možnost spořit si v soukromých penzijních fondech. Z celé populace však každý druhý Čech nechá výši své penze na státu.

Když ne povinný, tak alespoň automatický vstup