Jedním z nejkritizovanějších projektů, do nichž se pustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, bylo zavedení sKaret. Jejich iniciátor, náměstek ministra Vladimír Šiška, sedí ve vazbě pro podezření z podplácení, jeho nadřízený ministr Jaromír Drábek ohlásil svůj konec ve funkci k poslednímu říjnu. Na to, jak se k nim postaví nové vedení úřadu, nehodlá čekat Národní rada osob se zdravotním postižením, která se chystá na sociální karty podat ústavní stížnost.
„Chceme dosáhnout zrušení sKaret a máme k tomu několik důvodů. Občan je jejich zavedením nucen k jednání, k němuž nucen být nemusí, když žádá pomoc od státu. Stát neoprávněně předává detailní informace o občanech soukromému subjektu, který s nimi může jakkoli naložit. A za třetí je nepřijatelné propojení veřejné listiny, což je průkaz ZTP, s platební kartou. To jsou zcela rozdílné atributy a nelze je takto spojovat,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením.
Při zrušení sKaret by mohla hrozit mezinárodní arbitráž
„Zrušení sKaret nebude tak jednoduché, protože Česká spořitelna jako jejich provozovatel patří do konsorcia rakouské Erste bank, takže by hrozila i mezinárodní arbitráž o zmařené investice,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz poslanec KSČM Miroslav Opálka, jenž si proto myslí, že by se ve věci sKaret mělo jít nějakou střední cestou.
Psali jsme:
„Mělo by se přemýšlet o tom, zda by ty nejproblematičtější skupiny nemohly být od povinnosti užívat sKarty osvobozeny. Mám tím na mysli kupříkladu vozíčkáře nebo třeba nevidomé. Ze smlouvy sice nebude tak jednoduché vycouvat, ale selektivně s tím snad bude možné udělat cokoliv,“ doufá Miroslav Opálka.
Prohraný spor by měli zaplatit ti, co o projektu rozhodli
„Pokud by došlo na mezinárodní arbitráže o zmařené investice a Česká republika by v nich prohrála, pak by bylo na místě vyvozovat konkrétní zodpovědnost. Pořád se říká, že stát bude muset zaplatit. Ale co je to stát? To jsme my všichni a proč bychom to měli všichni platit? Ať to zaplatí ti, kteří takto rozhodli. Ať se jim zabaví majetek, prodá a z toho ať se to zaplatí. Teprve když to nebude stačit, ať platí stát. Pak by si úředníci taková rozhodnutí příště rozmysleli,“ připomíná Václav Krása, že úředníci za svá pochybná rozhodnutí zatím patřičné následky nikdy nenesli.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením je přesvědčen o tom, že z dílny MPSV vyšlo kromě sKaret více zmetků, a rád by, aby nové vedení resortu sáhlo k nápravě. „Měla by se zrušit i povinnost pro nezaměstnané přijmout po dvou měsících neplacenou práci, protože jinak by přišli o podporu,“ kritizuje Václav Krása veřejnou službu, která dělá z lidí bez práce novodobé otroky.
Hlásit se na poště považuje za nezákonné i ombudsman
Je totiž přesvědčen o tom, že většina z těch, co práci nemají, nejsou žádní flákači, a tímto nařízením se jim jen komplikuje možnost shánět nové zaměstnání. „Zrušit by se měla i povinnost nezaměstnaných hlásit se pravidelně na poště. V tom jsem zajedno s ombudsmanem, že jde o nezákonnou věc. Lidé musí často komplikovaně dojíždět a ještě musejí utrácet peníze za dopravu,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Václav Krása.
Od nového vedení ministerstva práce očekává členka výboru pro sociální politiku Lenka Kohoutová, že hlavně podnikne kroky ke stabilizaci situace na úřadech práce. „Kromě řešení sKaret je třeba diskutovat o financování sociálních služeb, protože na tom jsme vinou problémů, s nimiž se potýkají úřady práce, neudělali ani čárku,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Lenka Kohoutová, která se už před vstupem do politiky zabývala problematikou uplatnění zdravotně postižených osob ve společnosti a založila Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Potíže se systémem znemožňují vyhodnotit dopady nových zákonů
Poslankyně ODS považuje za důležité vyhodnocovat to, jak se naplnila legislativní opatření, která platí od 1. ledna 2012. „Ale to bude možné právě až tehdy, až budou na úřadech práce fungovat systémy, jak mají. Potřebujeme konkrétní data, aby to nebyly jen dohady, že je něco špatně. Pak teprve budeme moci říci, co je třeba změnit. Dnes nejsem schopna říct, jak to je s veřejnou službou nebo jak je to s nezaměstnaností,“ přiznává Lenka Kohoutová, co také zavedení nového systému na úřadech práce způsobilo.
Členka sociálního výboru poukazuje na problémy, kdy nejsou ze systému vyřazováni lidé, kteří na dávky nemají nárok. Naopak se zvětšil objem dávek, které jsou poskytovány v režimu okamžité pomoci, nejsou ani dostatečně prováděna sociální šetření. „Nezlobím se na úředníky úřadů práce, oni za to nemůžou. Tím, že systém nefunguje kvalitně, musí neustále něco dodělávat a nemohou se tak plně věnovat své práci,“ dodává poslankyně Lenka Kohoutová.
Psali jsme:
Dr. Ing. Jaromír Drábek
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník, Olga Böhmová
