„Politika v Čechách, no to si snad děláte legraci. To je smutná historka. Co platí dnes, zítra neplatí a nikdo není za nic zodpovědný. Právní stát, o tom si můžeme nechat jen zdát. Pro obyčejného občana nepochopitelné zákony, dodatky k zákonům a dodatky k dodatkům. Neprůhledné je téměř vše a co projde politikům, nikdy by neprošlo obyčejným lidem. Pokud na někoho něco praskne, tak proto, že se nerozdělil s ostatními nebo byl jinak nepohodlný,“ vysvětluje Mirka Markusová. Je drátenicí na vedlejší úvazek a důkazem toho, že některá rčení, třeba o tom, že někdo nadává jako dráteník, mohou být prachsprostou pomluvou. Naštvaná ohledně situace v zemi sice je a dost, ale vulgární ani trochu.

Učňovské školství na kolenou

Sehnat šikovného řemeslníka, jak říká Markusová, je nadlidský výkon. „Dopadneme například jako v Anglii, kde se téměř nikdo neumí postavit ke kapajícímu kohoutku. Navíc tam mají neskutečně dlouhé čekací doby na opravy a pak ty horentní ceny, no hrůza. Nechápu, proč by měli mít truhlář či zedník maturitu. Ano, vzdělání musí být úměrné, ale nejdůležitější jsou praxe, zkušenosti a dobré příklady. No, ale kde takové lidi sehnat a nekrást,“ lamentuje.

Přesto všechno má podle ní řemeslo stále zlaté dno, ale musí se dělat pořádně a s plným zaujetím. „Učňovské školství u nás pěkně podělali. Nejen to, třeba zdravotní sestry už musí být přinejmenším bakalářky, jinak nemohou pracovat samostatně. Kde to jsme? Kam se poděla praxe kombinovaná se studiem. Chybí obyčejný selský rozum. Myslím si, že řemeslo má zlaté dno, pokud se dělá tak, jak má. Také je to třeba o tradici v rodině a o jednotlivých lidech. Když dva dělají totéž, nikdy to totiž není totéž,“ vysvětluje.