Jednání předcházely opravdu burcující zvěsti. Prezident Miloš Zeman ruku v ruce s ČSSD, která se prý bratříčkuje s komunisty, a některými trockisty prý chtějí ÚSTR rozpustit. Těmi tajnými trockisty byl možná myšlen mladý Michal Uhl, syn Petra Uhla, jehož někteří za přívržence Lva Trockého považují. Vše je ale mnohem složitější.
Langoš a Benda zřeli
V pracovně pod velkými fotografiemi československého ministra vnitra Jána Langoše a disidenta Václava Bendy bylo už zpočátku znát napětí. Naproti sobě tam seděly dva rozhádané tábory. Rada ÚSTR v čele s Petruškou Šustrovou a vedení ÚSTR v čele s ředitelem Danielem Hermanem. Jednání Rady se účastnila i veřejnost. V jeho průběhu bylo řečeno, že Rada odmítá spekulace o personálních čistkách v ÚSTR. Ředitel Ústavu Daniel Herman se bránil, že formulace o destrukčním chování Rady nikdy nepoužil. „Pokud si to někdo tak vyložil, tak je to jeho věc. Každý to může udělat, ale osobně jsem takováto slovní spojení nepoužil,“ dodal s tím, že Rada nemůže podle zákona do personálních záležitostí zasahovat.
Psali jsme:
Několikrát se hlasitě ozvala bývalá studentská vůdkyně za sametové revoluce Monika Pajerová. „Prosila bych veřejnost, aby se zdržela hlasitých projevů,“ zopakovala na to konto předsedkyně Rady Šustrová a požádala Hermana, aby Pajerovou uklidnil. „Upozorňoval jsem na to, že otevřené zasedání Rady má jistá rizika,“ doplnil Herman.
„Všichni můžou mlít, všichni můžou křičet,“ položil řečnickou otázku Stanislav Penc. Následně Michal Uhl podotkl, že ať se schválí, co se schválí, přesto to vyvolá emoce. I on hovořil o fámách ohledně seznamu lidí, kteří budou z ÚSTR propuštěni a dodal, že jde o holý nesmysl. „Řada lidí odešla po nástupu ředitele, i když hlásal, že chce ústav stabilizovat,“ doplnila Šustrová. Někteří z Rady chtěli dát do zápisu, že žádali ředitele ÚSTR, aby až do odvolání nepřistupoval k personálním změnám, čímž by se zamezilo dalším spekulacím.
Z tábora Hermana
Ředitel ÚSTR Daniel Herman si kolem sebe vytvořil kolektiv rádců, zvaný kolegium, do něhož právě Pajerová patří. „Je to trapný. Lukáš Jelínek, jenž si chce budovat pověst nezávislého politologa, má problém. Je poradcem Luboše Zaorálka a ideologem Lidového domu. Michalu Uhlovi je jasné, že jde o to, že když za rok nastoupí KSČM s ČSSD do vlády, tak jako první zruší ÚSTR, který ale již bude prázdnou skořápkou. Minule totiž Rada chtěla převést archivy pod Národní archiv, ale dnes o tom nepadlo ani slovo,“ řekla ParlamentníListům.cz Pajerová.
Podle ní platí rovnice, že prezident Zeman i ČSSD s KSČM nechtějí ÚSTR, takže přestane do roka existovat. „Oni mají scénář přímo z Lidového domu. Digitalizace půjde pod Archiv bezpečnostních složek (ABS), ten se oddělí. ÚSTR se spojí s Ústavem pro soudobé dějiny a ABS přejde pod Národní archiv. Zdigitalizována už je čtvrtina a to ostatní ne. Začne se s tím kšeftovat a nikdo k tomu nebude mít přístup,“ dodala.
Z tábora Šustrové
„Řeči o tom, že některý z členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů či dokonce nějaká klika v této Radě chce Ústav zničit, jsou nesmyslné a naprosto neopodstatněné. Naopak. Rada, která se od třetího ledna schází v novém složení, má zájem na tom, aby ÚSTR existoval a pracoval. Proto se její členové chtějí o dosavadním chodu instituce co nejvíc dozvědět,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Petruška Šustrová.
Psali jsme:
„Zatím jsme narazili na určité nedostatky, například knihy, které ÚSTR vydává, z větší části nevznikají na základě projektů, na kterých tam odborníci pracují. ÚSTR se často podílí na vydávání knih jiných nakladatelství, jejichž autoři s prací ÚSTR nijak nesouvisejí,“ uvedla a pokračovala: „Pokud jde o digitalizaci archiválií, byly digitalizovány miliony stránek, ale zájemcům je z nich na webových stránkách Ústavu nebo Archivu bezpečnostních složek přístupný jen nepatrný zlomek.“ Tento stav se, jak dodala Šustrová, bude Rada snažit změnit k lepšímu, aby Ústav i Archiv naplňovaly své zákonné zadání a sloužily veřejnosti.
Odbory o destrukci
„Od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek se čas od času ozývají hlasy různých politických, konkurenčních, profesních a lobbistických skupin, snažících se dlouhodobě oslabit společenský vliv a činnost obou institucí. Tyto skupiny se netají tím, že by ústav přetvořily na čistě profesní, akademickou instituci pro úzký okruh vybraných historiků, omezily její specifické aktivity či dokonce zrušily,“ napsala už v lednovém otevřeném stanovisku nezávislá odborová organizace Ústavu pro studium totalitních režimů.
„Svým zjevně destruktivním záměrem se Rada snaží vrátit obě instituce do vyhrocené konfliktní situace, jež nastala v roce 2010,“ pokračuje se v posledním odstavci stanoviska. Nedávno byli totiž do Rady ÚSTR Senátem zvoleni archivářka Emilie Benešová, politolog Lukáš Jelínek, zmíněný antropolog Uhl a její předsedkyní se stala publicistka Petruška Šustrová. Některých z nich se nejspíš část pracovníků Ústavu zalekla a nyní dává své obavy hlasitě najevo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
