Kolaps a katastrofa do pěti let. Těm nevěřte, jsou k smíchu. Více k varovné hospodářské prognóze

7. 7. 2014 4:42

Krach a bídu předpovídají některé osobnosti světového finančnictví i miliardář Donald Trump. Zlé časy mají postihnout Spojené státy, zasáhnou prý i nejbohatší americkou vrstvu obyvatelstva. „Kolaps a obrovská katastrofa je už blízko,“ varují před blížícím se kolapsem, proti kterému prý byla finanční krize v roce 2008 jen marginální záležitostí. Krizí si jsou stoprocentně jistí. Čeští ekonomové jsou k podobným prognózám poněkud skeptičtější, i když se jejich názory liší.

Kolaps a katastrofa do pěti let. Těm nevěřte, jsou k smíchu. Více k varovné hospodářské prognóze
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonom Pavel Kohout

Anketa

Kdy v naší zemi bude lépe?

75%
hlasovalo: 6931 lidí

„Na katastrofické předpovědi se dívám se značnou skepsí. Proč? Jejich autoři bývají „známé firmy“, které publikují předpověď naprostého pádu a zhroucení americké ekonomiky aspoň jednou ročně,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz ekonom Pavel Kohout. Jednou za čas přijde recese a oni pak získávají publicitu jako zdánlivě neomylní proroci. „Pokud se jejich předpovědi nesplní – což je většinový případ – veřejnost na ně snadno zapomene,“ dodává. Podle ekonomky Markéty Šichtařová krize s velkým K skutečně hrozí tak do pěti let, ale je možné ji ještě odvrátit.

OutStreamVideoPlayer

Světoví finančníci: Spojené státy stojí na pokraji propasti

Respektovaný švýcarský ekonom a investor Marc Faber, americký miliardář Donald Trump, ekonomický vizionář a autor knihy předpovídající krizi americké ekonomiky Robert Wiedemer, burzovní makléř a ekonom Peter Schiff se podle serveru moneynews.com shodují na tom, že Spojené státy stojí na kraji propasti. „Dosavadní životní standard průměrného Američana se stane minulostí: Lidé od státu nedostanou sociální dávky ani důchody. Jednoduše proto, že na to kvůli amatérským krokům současné americké vlády nebudeme mít," ostře kritizuje Obamovu administrativu Schiff.

Přijde prý padesátiprocentní nezaměstnanost, stoprocentní inflace

Miliardář a kritik kroků prezidenta Obamy miliardář Donald Trump Spojeným státům předpovídá stejný ekonomický kolaps, jaký si prožily státy typu Španělska a Řecka, a kritizuje půjčky od Číny. „Když nejste bohatý, musíte si někde půjčit. My si půjčujeme od Číny," říká Trump. Wiedemer zachází ještě dále než Faber, Schiff a Trump. „Čísla mluví jasnou řečí. Spojené státy čeká 50procentní nezaměstnanost, 90procentní pokles akcií a 100procentní roční inflace. Aby server moneynews.com dodal Widemerovým vizím váhu, připomíná jeho předpověď z roku 2006, kdy ve své knize Americká bublinová ekonomika tvrdil, že Spojené státy postihne krize, která za dva roky skutečně přišla.

Pavel Kohout: Jejich minulé předpovědi se nenaplnily

Ekonom Pavel Kohout ale před světově známými jmény nepadá na kolena. Naopak připomíná jejich minulé předpovědi, které se nenaplnily. „Marc Faber například v roce 2009 temně varoval před úplnou zhoubou kapitalismu v nejbližších letech, proti níž investory neochrání nic. Léta uplynula, americká ekonomika sice není bez problémů, ale ke zhroucení má hodně daleko. Sám pravděpodobně neinvestuje podle svých vlastních rad, protože kdyby ano, musel by už dávno zkrachovat,“ zpochybnil neomylnost prvního z nich. Ale s podobným neúspěchem není sám. „Peter Schiff předpovídal v roce 2009 růst cen zlata na 5000 dolarů v nejbližším několika letech a pád index Dow Jones na desetinu hodnoty. Nic z toho se samozřejmě nesplnilo, ale fanouškové katastrofických scénářů Schiffa stále uznávají,“ připomněl u dalšího. A dodává, že i když podobné předpovědi mohou vyděsit ekonomické laiky, nikdy se nevyplní. „Vždy se ukáže, že skutečné nebezpečí přijde z nějaké nečekané strany. Ani finanční krize z roku 2007 nepřišla z té strany, ze které ji někteří proroci čekali,“ odkazuje na známé pravidlo, že člověk míní, život mění.

Markéta Šichtařová: Pravděpodobnost krize je vysoká

Ekonomka Markéta Šichtařová není tak skeptická jako Pavel Kohout. „Bohužel zmiňované prognózy nejsou moc daleko od mých vlastních prognóz, ale s třemi rozdíly,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz. První rozdíl je v tom, že si nemyslí, že krize musí přijít na sto procent, pořád prý existují možnosti jejího zmírnění či odvrácení. „Ale její pravděpodobnost je skutečně velmi vysoká. A za druhé nemyslím, že by musela přijít tak brzy, jak předpovědi naznačují, tedy třeba do roka nebo do dvou. Ale myslím, že je na spadnutí do řekněme pěti let,“ uvedla. A také nesouhlasí s vizí stoprocentní inflace. „Ano, na vyšší inflaci je našlápnuto, ale sto procent je přehnaný odhad,“ namítá.

Bývalá krize není doléčena

A co je důvodem případné další krize? „Důvod spočívá v řešení, či spíš v maskování, předešlé krize, která dosud není doléčena,“ tvrdí Markéta Šichtařová. K pochopení se ale podle ní musíme podívat trochu do historie. „Zadlužili jsme se před rokem 2008 coby jednotlivci  tak, že jsme museli začít vytloukat dluh dluhem. Dokud nám banky půjčovaly, fungovalo to. Když si první banka všimla, že je těch dluhů nějak víc než našeho majetku, a tudíž že nemáme vlastně nic, začalo se to sypat,“ připomíná doby před celosvětovou finanční krizí, která se přelila ze Spojených států do Evropy.

Jak se svět řítil do finanční a hospodářské krize

Ekonomka popisuje, jak se země dostávají do problémů. „Když jsme totiž nedostali jedenáctý úvěr na splacení toho desátého, byl to problém nejen náš, ale i banky, která nám ten desátý úvěr dala. Jelikož naše dluhy byly větší než náš majetek, banka si toho na nás moc vzít nemohla. I obrátila se banka na stát, že prý má problém. To jsme někdy v letech 2008-2009, kdy svět obíhá finanční a následně i hospodářská krize,“ vypráví příběh o tom, jak se svět řítil do propasti. „Stát bance ochotně půjčil. Půjčil i bance druhé. I třetí. Stát půjčoval bankám tak dlouho, až už sám peníze neměl. I musel si půjčit stát tím, že vydal státní dluhopisy. Státní dluhopisy prodal bankám, a peníze od bank vypůjčené jim hned zase na otočku půjčil,“ uvádí. I když to začíná být pro laiky trochu nepřehledné, jsme podle ekonomky stále teprve zhruba v roce 2010, kdy se poprvé začíná mluvit o dluhové krizi.

Nadnárodní organizace si půjčují peníze od bank a států, aby je mohly dál půjčit

Markéta Šichtařová konstatuje, že stát si od bank ochotně sám půjčoval, aby jim zase znovu mohl půjčit, až do doby, než si kdosi povšiml, že banky i státy si nasekaly dluhů nějak hodně. A že mají majetku - alespoň takového, co by za něco stál - nějak málo. „V tu ránu začaly mít banky i státy problémy. I obrátily se státy na nadnárodní organizace,“ popisuje období kolem roků 2011-2012. Evropa pak vymyslela záchranné fondy ESF a ESM. A taky povolala Mezinárodní měnový fond. Nadnárodní organizace si ochotně půjčují peníze od bank i států, aby jiným bankám a jiným státům mohly půjčit. „Půjčují jim až dosud,“ dodává.

Prázdné skořápky, které hodně dluží, ale nemají čím ručit

A kam ten zašmodrchaný koloběh povede? „Nadnárodní organizace budou předluženým bankám a předluženým státům ochotně půjčovat tak dlouho, než si kdosi povšimne, že si tyto nadnárodní organizace už nadělaly nějak moc dluhů. A že nemají majetek lautr žádný. Protože kde by ho vzaly? Nikdy ho ani neměly,“ doplnila Šichtařová. Nadnárodní organizace byly důvěryhodné jen proto, že byly „nadnárodní“, což je podle ekonomky chabý to důvod.

A protože jim byl každý ochoten půjčit. Byl jim prý ochoten půjčit, protože nikoho nenapadlo zkoumat, zda to náhodou nejsou jen prázdné skořápky, které hodně dluží, ale nemají čím ručit.

Pyramidová hra může pokračovat tak dlouho, dokud se najde dost troubů

Ekonomka uvedla, že celé to vlastně není nic jiného než pyramidová hra. „Dokud existuje důvěra, funguje to. Pyramidová hra může pokračovat jen tak dlouho, dokud se najde dost troubů, kteří jsou schopni se do hry dál zapojit. Rozumějme: Kteří jsou schopni a ochotni si dál půjčovat za tím účelem, aby sami půjčovali“. Je podle ní těžké říci, jak dlouho to ještě může fungovat, než se to všechno rozsype. „Tedy než spekulanti a investoři prohlédnou, že splacení celého toho navzájem propleteného dluhu, u kterého už nejde ani určit, kdo komu vlastně dluží, je jen fikce. Pak se finanční trhy buď pozvolně, nebo rychle zhroutí. Ale jisté je, že každým dnem jsme tomu bodu o něco blíž,“ varuje Markéta Šichtařová. Pak prý „konečně“ přijde ona Krize s velkým K, která měla přijít už v roce 2008, když už dávno byl svět předlužen, ale které jsme neustále bránili v tom, aby proběhla. „Bránili jsme jí tím, že jsme se ještě víc zadlužili. A tím jsme přivolali krizi novou. A ještě větší. Která nás teprve čeká,“ je přesvědčena česká ekonomka podobně jako světoví finančníci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …