Lidé nenakupují a šetří. Stavebnictví a obchod drtí insolvence i konkurzy

I letošní únor už v Česku zaznamenal další růst insolvencí (insolvence je neschopnost splácet finanční závazky. Dostat se do ní lze jako fyzická osoba, i jako podnikatel). Jen během tohoto měsíce bylo u nás podáno celkem 2812 insolvenčních návrhů. Z toho bylo 480 insolvencí u právnických osob a podnikatelů, 316 u nepodnikajících živnostníků a 2016 u nepodnikatelů. Vyplývá z toho, že počty insolvenčních návrhů v únoru 2013 ve srovnání s předcházejícím měsícem lednem opět vzrostly - a to nejen u nepodnikatelů, ale i u firem a živnostníků.

„Největší počet firem v insolvenci byl v únoru 2013 z oboru obchodu, správy nemovitostí a stavebnictví. Obratově největší firmy v insolvenci byly stavební firma Zlínstav, a. s. a obchodní VČAS, s. r. o. a Otčenášek, s. r. o. Insolvenční návrh na společnost VČAS, s. r. o. byl hned 21. 2. soudem odmítnut z důvodu, že navrhovatel neuvedl konkrétní údaje týkající se závazku,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Cyril Mores ze společnosti Creditreform. Ta zveřejňuje pravidelně počty insolvenčních návrhů jak u firem, tak u fyzických osob.

Firmy padají do konkurzů – nejčastěji ty ze stavebnictví a obchodu

Nepříliš pozitivní zprávou je však i to, že stejně jako u insolvencí, je zaznamenán v únoru i nárůst firem v konkurzu (konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají). A nejvíce se to dotýká opět firem v odvětví stavebnictví a obchodu. Pro úplnost – statistika uvádí, že v únoru bylo konkurzů vyhlášeno v Česku 180, z toho počet konkurzů živnostníků činil 59.

„Soukromník je závislý na kupní síle obyvatelstva. Pokud klesá kupní síla obyvatelstva, klesají jeho celkové tržby a tím i jeho schopnost dále přežít. Už krize z roku 2008 spustila důsledky dlouho přehlížených a ignorovaných skutečností jako je například dosažitelnost služeb,“ popsal před časem důvody potíží firem i živnostníků předseda Strany soukromníků ČR Rostislav Senjuk.

Málo se nakupuje… Lidé nemají peníze nebo šetří

A na tento fakt dlouhodobě poukazují i ekonomové. „Jestliže klesly v loňském roce o více než jedno procento maloobchodní tržby, není to dobrým signálem a nesvědčí to o tom, že by se ekonomika měla v co nejkratší době opět rozproudit. Lidé i se stoupající nezaměstnaností začínají více myslet na zadní kolečka a méně utrácejí. Navíc i ti, co práci mají, se musí vyrovnávat s tím, že jejich mzdy reálně klesají (kvůli narůstajícím cenám i vyššímu DPH),“ zní například od finančních analytiků z Next Finance.

Stoupají i dluhy a nesplacené pohledávky mezi firmami

Nedávno se potvrdil i další nepříznivý jev, který může firmy dostat až k jejich krachu. Stoupá totiž počet neuhrazených pohledávek, i jejich výše. A to dokonce i u zahraničních firem, u kterých to dosud nebylo obvyklé.

„Výše pohledávek dosáhla v loňském roce zatím nejvyšší úrovně. Průměrný dluh po splatnosti se mezi firmami navýšil. V roce 2012 si firmy u pohledávek do 200 tisíc korun průměrně dlužily 10.986 korun, což je o 1.918 Kč více než v roce 2011,“ představila aktuální data třetí česká největší inkasní agentura B4B Inkasso (agentura zabývající se vymáháním pohledávek). Údaje vychází z takřka 18 tisíc případů, které firma v této kategorii v roce 2012 řešila. Nutno doplnit, že k inkasním agenturám obvykle míří ty pohledávky, jejichž splatnost vypršela před třemi a více měsíci. Obecně platí, že čím mladší pohledávka ale je, tím roste úspěšnost jejího vymožení.

A tak více než kdy jindy špatná platební morálka tíží stále více firem a živnostníků. Může totiž spustit tzv. dominový efekt, v kterém nakonec skončí v insolvenci či v konkurzu firem či živnostníků hned několik.

Zakázek je méně, ceny za práci jsou na minimu

Zakázky se totiž v posledních dvou letech shánějí hůře, než jindy, a i pokud je podnikatelé v této sféře mají, ceny za práci jsou kvůli obrovské konkurenci stlačeny na minimum. Stávají se tak mnohdy neplatiči i přesto, že mnohdy sami mají nedobytné pohledávky u jiných podnikatelů. Dominový efekt tím dostává zelenou…

Insolvence však není jen záležitostí živnostníků či firem. Jen letos v únoru bylo v insolvenci také 2016 fyzických osob - nepodnikatelů. Proti minulému měsíci tak došlo opět k nárůstu počtu insolvenčních návrhů, celkem o 18,5 procent. O růstu svědčí i srovnání s loňským únorem 2012, a to o 10,7 procent!

Insolvence fyzických osob se dá řešit takzvaným oddlužením (buď prodejem veškerého majetku či splátkovým kalendářem na cca 5 let). Právě o něj v únoru požádalo celkem 2 223 osob.

Pokles počtu insolvencí letos nečekejte

„Po celý rok 2013 neočekáváme pokles počtu insolvenčních návrhů. Výraznou měrou k tomu přispívá nižší spotřebitelská poptávka daná zvýšením DPH a pesimistickými prognózami ekonomického vývoje pro rok 2013. S ohledem na vysoké zadlužení zejména nízkopříjmových skupin spotřebitelů budou mít restriktivní vládní opatření dopad i do počtu osobních bankrotů v nadcházejícím období. U insolvenčních návrhů na firmy očekáváme mírný růst v průběhu celého roku 2013. U bankrotů se bude zvyšovat zejména podíl malých a středních firem,“ představil nepříliš příznivé vize blízké budoucnosti Cyril Mores.

Připomněl také to, že v posledním únorovém týdnu projednávala vláda změny Insolvenčního zákona. Jeho novela mimo jiné navrhuje zmírnit kritéria reorganizace tak, aby byla umožněna restrukturalizace i menších podniků než je doposud.

„Další navrhovaná změna souvisí s problematikou oddlužení. Novela počítá se zavedení institutu společného oddlužení manželů. Manželé budou podávat návrh na povolení oddlužení společně a budou po dobu trvání oddlužení považováni za jednoho dlužníka. Novela také navrhuje zmírnit podmínky pro oddlužení a navrhuje se připustit, aby dluh z podnikání nebránil řešení dlužníkova úpadku oddlužením. To za předpokladu, že s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde nebo jde-li o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka, anebo jde-li o pohledávku zajištěného věřitele. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2014,“ doplnil ještě Mores ze společnosti Creditreform.

Co je Credireform?

Creditreform sleduje insolvenční rejstřík permanentně a své pravidelné analýzy o vývoji insolvencí v Česku i zahraničí zveřejňuje již několik let. Jde o mezinárodní skupinu poskytující svým zákazníkům hospodářské a kreditní informace, poskytuje služby inkasa pohledávek a také další služby v oblasti řízení rizik. Creditreform je přímo zastoupen v 23 evropských zemích a v Číně, celosvětově má 180 poboček a zaměstnává 4.500 pracovníků.

Ani počty exekucí neklesají…

Každoročně v posledních letech v Česku narůstají i počty exekucí vydaných na lidi zaměstnané i nezaměstnané, v důchodu či sotva po škole. Čísla za loňský rok Exekutorská komora dosud nezveřejnila, nicméně v posledních letech dosahovaly počty nařízených exekucí u nás čísla kolem milionu. Jen týdně po celý rok je vyhlášeno zhruba 18 tisíc nových exekučních nařízeních. A je zřejmé, že tito lidé (v takovém množství, byť je třeba konstatovat, že počet exekucí se nerovná v přímé úměře počtu postižených osob, jelikož na někoho je exekučních příkazů vedeno několik) nemohou spořit, nakupovat ve větší, než základní míře, a tím pádem ani pomáhat rozhýbávat ekonomiku. To, že často kvůli exekucím upadají lidé do další dluhové pasti, poněvadž jim nezbydou prostředky mnohdy ani na nájem či další nezbytné poplatky například za energie, telefon či splátky na úvěry, pak přivádí mnohé lidi do neřešitelné situace, která se může odrazit i na zvýšené míře kriminality. Ne každému je totiž povolený osobní bankrot, takže i obecně – nejen mezi podnikateli a živnostníky narůstají počty neuhrazených pohledávek. Jen za poslední únorový týden přibylo v Centrálním registru dlužníků (CERD) 213.642 záznamů o neuhrazených částkách.

Dá se srovnávat současná krize s tou v 30. letech?

Dopadům Velké hospodářské krize, jež u nás začala v roce 1930 a vyvrcholila o tři až čtyři roky později, se nemohli vyhnout tenkrát také ani Češi. Jak uvádí učebnice dějepisu, krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo tehdy zaměstnáno 60 procent obyvatel. Nejvíce postihla drobné rolníky, u kterých rostla zadluženost jejich hospodářství. Exekutoři byli strašákem hlavně na východě tehdejšího Československa. Kolik exekucí však bylo v té době nařízeno a provedeno, zdroje neuvádějí – stejně tak nepřibližují ani detaily toho, za jakých podmínek byly exekuce prováděny. I tak tehdejší krize vedla logicky rovněž k poklesu poptávky po průmyslovém zboží, a to až o 40 procent.

Živnostníci krachovali, protože zchudlá střední třída si jejich služby nemohla dovolit

Dějepisné učebnice tak připomínají, že v průběhu krize zkrachovalo v Československu například 50 tisíc ševců a 30 tisíc krejčích. Postižení byli i úředníci a státní zaměstnanci, kteří byli buď propouštěni, byly jim sníženy platy anebo byli předčasně penzionováni (za méně peněz). Nezaměstnanost pocítila i takzvaná inteligence, o práci v té době z této skupiny obyvatelstva přišlo téměř 50 tisíc lidí, lépe na tom nebyli ani absolventi škol. Ani s dobrou kvalifikací totiž nenacházeli práci a patřičné uplatnění.