Šťastný život v zemi nemůže být zúžen jen na velikost hrubého domácího produktu. Tento čistě ekonomický ukazatel zcela pomíjejí britské společnosti New Economics Foundation a Friends of the Earth, které od roku 2006 zveřejňují pořadí zemí sestavené podle Indexu šťastné planety (Happy Planet Index, HPI). Kritériem pro stanovení HPI je spokojenost obyvatel, průměrný věk, jehož se dožívají, a také zátěž, již za sebou nechávají v životním prostředí.

Za své si tento způsob „měření štěstí“ chtěli vzít někteří levicoví europoslanci. „Domnívají se, že měřit HDP je již zastaralé, neboť nezobrazuje spokojenost občanů. Podle nich je nyní potřeba měřit kvalitu života a lidské štěstí. Zelení k tomu ještě přidávají, že je potřeba měřit i spokojenost s životním prostředím. Tvrdí, že HDP často roste na úkor životního prostředí, a proto je třeba měřit i tuto věc,“ postěžoval si pro ParlamentníListy.cz europoslanec Ivo Strejček.

Socialistické utopistické experimenty nefungují

„Chtějí budovat nové ideální ´sluneční státy´a nové utopie, ačkoli historie již několikrát ukázala, že takovéto socialistické utopistické experimenty nefungují. Ukazuje to jen na to, s jakými hloupostmi zastánci evropské unifikace přicházejí. Krachuje několik států eurozóny a oni si vymýšlejí podobně jako evropští byrokraté další hlouposti, aby dokázali, že vůbec k něčemu jsou,“ dodal Strejček.

Přesto je Index šťastné planety zajímavým indikátorem, který se pokouší měřit kvalitu života ve vztahu k životnímu prostředí. Neodhaluje „nejšťastnější zemi“, ale státy v popředí žebříčku jsou ty, které pro zajištění spokojeného života svých obyvatel nejméně poškozují přírodu. Index ukazuje, že vysoká spotřeba přírodních zdrojů neznamená automaticky štěstí obyvatel a naopak.